Průvodce po Šumavě, 1878, Předmluva

Z sumava-corpus
Verze z 1. 6. 2017, 13:56, kterou vytvořil Michal Horejsi (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{PrefBankArticle |Title=Průvodce po Šumavě, 1878, Předmluva |Author=Jan Krejčí, |Date=1878 |Source=Cimrhanzl, T.: Průvodce po Šumavě |Genre=prův…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání
Průvodce po Šumavě, 1878, Předmluva
Author Jan Krejčí
Date 1878
Source Cimrhanzl, T.: Průvodce po Šumavě
Genre průvodce
Respondent

Na přívětivé vyzvání ctěného pana spisovatele, abych tohoto průvodce přátelům naší vlastivědy odporučil, činím to milerád, an jsem poznal s potěšením, že tímto spiskem, jenž nás uvádí do středu nejrozsáhlejšího českého pohraničního horstva, popisy malebné naší vlasti velmi zajímavě se doplňují.

Pan K. Pascher měl so technický úředník nové železné dráhy a zejména co stavbu vedoucí inženýr velkého tunelu na Ostré Hoře (Spitzberk) u Eisensteina vítanou příležitost poznati do podrobna nejzajímavější část Šumavy, totiž svorové pohoří Královského Hvozdu, i použil této příležitosti způsobem tak výborným, že byl s to svým zevrubným proskoumáním horského slohu podstatnou mezeru v našich vědomostech o této části Šumavy vyplniti.

Šumava nedosahuje sice výšky Krkonošských hor, kteréž i v malebném seřadění skal u svého úpatí mají mnohé přednosti; také čedičové Středohoří na Litoměřicku, labyrintická údolí a rokle našeho středního kvadrovce v česko-saském Švýcarsku a u Adrsbachu vyznamenávají se mnohými zvláštními půvaby; avšak žádné z našich pohoří nevyrovná se Šumavě co do mohutnosti skalních spoust krystalického kamení, co do velkoleposti slohu horského a co do rozsáhlosti a bujnosti lesů.

Šumava jest prastaré jádro středoevropské pevniny, v němž se směry hor několikerým vyzdvihováním povstalé nejrozmanitějším způsobem jako v hlavním uzlu prostupují, a jež svými dávnými obrysy na podobu a rozložení okolních útvarů, zejména i na zvlnění a zborcení vrstev skalních ve východních Alpách rozhodně působilo; v Šumavě se zdvihá velké rozhraní povětrnosti středoevropské; jeho chlumy ssajíce do sebe vláhu oblak přes ně od jihozápadu se valících a způsobujíce mimo Alpy nejvydatnější deště v střední Evropě, jeví znamenitého účinku na rozdělení vláhy jak v Čechách, tak i v okolních zemích, a nabývajíce v hojné vláze v nich sražené vydatného podnětu k rychlému a bujnému růstu bylinnému, pokrývají se na úbočích a vrcholech hustým lesem, jemuž v rozsáhlosti v střední Evropě žádný jiný les se nevyrovnává.

Šumava jest dávné rozhraní kmenů germanských a slovanských, jeviště velkých historických událostí, k jeho městům, hradům a dědinám připojují se velezajímavé upomínky; a tak jeví se tedy nejenom v ohledu malebnosti krajinné, nýbrž i zajímavosti přírodní, zejména geologické, historické a národohospodářské Šumava co hornatina v české naší vlasti mnohonásobně významná, poskytujíc jak veselému turistovi, tak i vážnému skoumateli přírody a dějin lidských rozmanité, utěšené kořisti, zvláště vnikne-li nově otevřenou železnou dráhou hned na první ráz do samého středu jejího.

Jakožto horlivému chůdci po vlastech českých, jemuž procházky po hvozdech a horách šumavských ve vděčné utkvěly paměti, budiž mně dovoleno připomenouti i ryzí povahu lidu Šumavského, kteráž nepředpojatému a dobromyslnému cestovateli se objeví ve výkonech prostého avšak pracovitého a bodrého života horského vesničana, jakož i v setkání se s tolika vzdělanými, hostinnými a srdečnými obyvateli z kruhů lesnických, průmyslových a měšťanských, a rozkošné upomínky na lid i kraj Šumavský v něm zanechá.

V Praze, dne 26. března 1878 Prof. J. Krejčí