Otázka pro...Radovana Holuba, tiskového mluvčího Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava II.

Z sumava-corpus
Verze z 19. 6. 2017, 13:53, kterou vytvořil Michal Horejsi (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Otázka pro...Radovana Holuba, tiskového mluvčího Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava |Author=Prachatick…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Otázka pro...Radovana Holuba, tiskového mluvčího Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava
Author Prachatický deník
Date 2005/04/09
Source Prachatický deník
Genre tisk
Respondent Radovan Holub

Šumava a kůrovec. Zaznamenali jste jeho nárůst přes zimu, bude správa národního parku pokračovat v těžbě napadeného dřeva? Jak velký problém kůrovec pro Šumavu představuje, považujete­li ho za problém? Můžete srovnat situaci nyní a vloni?

"Kůrovcové těžby rok od roku v Národním parku Šumava ubývá. Mírný nárůst kůrovce v roce 2004 oproti dvěma předcházejícím letům je zcela logickým vyústěním klimatických poměrů, zejména velmi suchého léta roku 2003. Stačí se jen podívat na čísla kůrovcem napadených porostů v rámci celé republiky. V celé republice byla situace s kůrovcem loni mnohem vážnější než v Národním parku Šumava, to je třeba zcela otevřeně říct.

V NP Šumava, jehož rozloha je téměř šedesát devět hektarů, máme kůrovce stále pod základním stavem. Výjimkou bylo pouze lokální ohnisko kůrovce v oblasti Pramenů Vltavy. V mediálně vděčné oblasti Modravy kůrovcový boj prakticky odezněl. Pod uschlými porosty se na velkých plochách objevují mladé stromky, masivní přirozené zmlazení.

Smyslem národního parku však není boj s kůrovcem, ale zajištění podmínek pro nerušený průběh přírodních procesů. Proto nepovažujeme v chráněných prvních zónách parku kůrovce za škůdce, nýbrž za součást ekosystému, za porodníka nového stabilnějšího lesa."