Co řekla kalamita v Tatrách

Z sumava-corpus
Verze z 19. 6. 2017, 14:39, kterou vytvořil Michal Horejsi (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Co řekla kalamita v Tatrách |Author=Radovan Holub, |Date=2005/10/05 |Source=Prachatický deník |Genre=tisk }} Vimperk - Navzdo…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Co řekla kalamita v Tatrách
Author Radovan Holub
Date 2005/10/05
Source Prachatický deník
Genre tisk
Respondent

Vimperk - Navzdory pozastavení spolupráce v oblasti lesního provozu jsou kontakty mezi Národním parkem Šumava a největším slovenským národním parkem TANAP na dobré úrovni. Na říjen správy obou parků připravují společný seminář ve Vysokých Tatrách. Spojnicí mezi oběma parky je také to, že TANAP má podobné starosti jako Národní park Šumava. TANAP se rozkládá na ploše 73 800 ha a nejcennější zóna A (odpovídající naší 1.zóně) by měla podle nového návrhu mít 55,4 procenta, (z toho 54 procenta bezzásahových), zóna B 17,3 procenta a zóna C (rozvojová) 25,5 procent. Návrh by měl vejít v platnost příští rok. Cestu k nové zonaci však komplikuje kalamita po větrné smršti z loňského listopadu. Ředitel správy TANAPu Tomáš Vančura tvrdí, že rok 2006 bude klíčový pro další vývoj v Tatrách. Může proběhnout ve znamení mírného i katastrofického scénáře. "Bylo již zpracováno 60 procent kalamitního území. Bohužel smluvní firmy vyvážely hlavně dlouhé, lukrativní dřevo v blízkosti cest a roztroušenou kalamitu nechaly ležet. Kůrovec zatím nenapadl velké nezpracované plochy, ale ložiska jsou v centru lesa. Vzniklo mnoho kilometrů tzv. porostních stěn, které jsou mimořádně citlivé na příští útoky kůrovce, protože stromy na okrajích lesů stály léta ve stínu a najednou se do nich opřelo slunce. To je pro stromy šok. Letošní požár na ploše 250 ha je na jedné straně smutnou epizodou, na druhé však výrazně přispěje k obnově smíšeného lesa. Ani větrná kalamita není konec a zánik lesa. Přijdou ještě kůrovcové kalamity a možná i požáry, i když už ničivé síly větrné kalamity nedosáhnou. Les se však opět obnoví," tvrdí. Vančura má obavu, že tatranským lesníkům se postup kůrovce nepodaří zastavit v zóně B, takže brouk bude postupovat nahoru, do nejcennější zóny A. "Tam, kde se bude s kůrovcem bojovat, vzniknou zcela jistě holiny se všemi negativními důsledky, jak je známe. Tam, kde se ponechá volná ruka přírodě, dojde k mozaikovitému odumírání smrkových monokultur, některé plochy kůrovec zdolá, jiné ponechá. Ze všech dřevin bude nejvíc ohrožen smrk," vysvětlil.

Vančura pokládá kůrovce za porodníka nového lesa: "Když spadne ve větru strom, zahnízdí se kůrovec v jeho kůře, ta vyschne, popadá, vytvoří se kruh metr a půl v průměru, kde neroste tráva. Semínka stromů se v takovém prostředí ujmou velmi rychle."

přípravách je také velkorysý projekt zalesnění Tater. Zalesňování potrvá patnáct let. "Pokud se však bude zalesňovat podle lesního zákona, vznikne zas jen stejnověký les s dominancí smrku, který za pár desítek let zase zahyne," upozorňuje Vančura. V Tatrách nelze podle jeho názoru celoplošně aplikovat žádné chemické prostředky na ochranu proti hmyzím škůdcům. "Postřik Tater by znamenal konec turistiky," říká. Jen v zóně C je možný lokální postřik po zemi. Návštěvníky a milovníky Tater by však mělo uklidnit, že větrná smršť jen uspíšila to, co by se stejně v delším časovém horizontu stalo. "Za deset, dvacet let by smrkové porosty stejně sežral kůrovec. A za patnáct let budou dnes poničené tatranské lesy vypadat úplně jinak. Budou opět zelené. Tam, kde se nezasahovalo, vyroste pěkný, odolný les. A hlavně vyroste bez jakýchkoli finančních nároků," uvedl.

Ještě větší změnu tváře Tater může znamenat požadované rozrůstání sídel, snížení stupně ochrany, dvojnásobné zvětšení rozvojové zóny. K tomu bude v říjnu uveřejněna tzv. Studie trvale udržitelného rozvoje. "Důležité je, aby nejcennější zóna A byla přesně definována. Leží v ní také 8 procent kalamitou postiženého území lesních porostů, např. v Tiché a Koprové dolině. A ty by měly zůstat definitivně bez zásahu. Lesníci udělali v tatranských lesích mnoho záslužné práce. O bezzásahovém režimu však mluví neradi, protože jeho zavedení by prakticky znamenalo propouštění z práce. Na Slovensku jsou přitom jen 2 procenta bezzásahových lesů, z toho 1,2 procenta v TANAPu," vypočetl. K posílení statutu TANAPu podle II.kategorie IUCN vznikl z její květnové mise v Tatrách souhrn 18 doporučení. Materiál IUCN upozorňuje, že hodnoty největšího slovenského národního parku jsou mezinárodní, doporučuje co nejdříve schválit novou zonaci, striktně oddělit bezzásahovou a rozvojovou zónu a založit nový zastřešující orgán pro TANAP, který by měl výkonnou moc pro všechny záležitosti TANAPu místo současných Státních lesů TANAPu a správy TANAPu, které v některých otázkách ochrany přírody stojí proti sobě a nerozumí si. Obdobné problémy jako Tatrách řeší i správa NP a CHKOŠ. Jde především o neměnné vymezení části národního parku, kde leží nejcennější území z hlediska přírodovědného a krajinářského. Na Šumavě se tyto části nazývají I.zóna. V nich je třeba prostřednictvím managementu zajistit volný průběh přírodních procesů. Na zbytku území by pak nadále probíhal cílený management včetně ochrany lesa před hmyzími škůdci. Národní park Šumava je natolik rozsáhlý, že umožňuje jak zázemí pro rozvoj regionu, tak pro poznání přírodních procesů a turismus. Podobně jako v Tatrách nebudou ani na Šumavě nejcennější zóny uzavírány před turisty. Naopak, správy obou parků mají zájem, aby návštěvníci mohli sledovat volný průběh přírodních procesů. "Bylo by tragickou chybou v široké veřejnosti dále pěstovat krátkozraký a negativní pohled na současnou snahu správy NP a CHKOŠ, která chce s dlouhodobou perspektivou vyřešit ochranu nejcennějších území parku a management šumavské krajiny. Systém celistvých a bezzásahových prvních zón tu musí sloužit pro mnoho dalších generací a nikoli se měnit po volbách nebo jiném politickém obratu," řekl ředitel správy NP a CHKO Šumava Alois Pavlíčko.

RADOVAN HOLUB, tiskový mluvčí NP Šumava Těžba dřeva v Tatranském národním parku. Požár postihl 250 hektarů lesa.