Houbou proti nebezpečnému škůdci

Houbou proti nebezpečnému škůdci
Author	František Kšajt
Date	2005/06/25
Source	Právo
Genre	tisk
Respondent

Ve Slavkovském lese na Kladské probíhá originální vědecký výzkum

Ve Slavkovském lese na Kladské nedaleko Mariánských Lázních probíhá v těchto dnech originální vědecký výzkum. Ploskohřbetku smrkovou, hlavního a nejobávanějšího listožravého hmyzího škůdce smrku ztepilého, má už brzo pomoci likvidovat houba.

Entomoložka Eva Prenerová z jižních Čech, která na Kladské vede tým výzkumníků, se rozhodla tohoto nebezpečného lesního kalamitního škůdce, patřícího vedle kůrovců k nejobávanějším, likvidovat nikoliv chemicky, ale šetrně k přírodě - biologicky.

Přestože se v posledních desetiletích výskyt ploskohřbetky snížil, nástup nové gradační vlny nelze vyloučit. Je v našich lesích časovanou bombou. A pohled na tisíce zničených, rezavých, uhynulých smrků je stále ještě v živé paměti lesníků.

Ohrožen je celý věnec pohraničních hor

Hlavní oblasti opakovaného přemnožení tohoto lesního škůdce jsou na území Bavorska, Saska, Polska a českých zemí. K ohroženým oblastem u nás náleží celý věnec pohraničních hor od Šumavy až po Moravskoslezské Beskydy, ve vnitrozemí pak zejména také Slavkovský les. Skutečný kalamitní charakter získalo přemnožení tohoto hmyzu v 80. letech minulého století, kdy se tento lesní škůdce podepsal na zničení velkého území smrkových porostů zejména v Jizerských horách.

Entomoložka Eva Prenerová získala od Lesů České republiky, s.p. grant na pětiletý projekt, jehož cílem je vyvinout a ověřit způsob regulace populace ploskohřbetky pomocí biopesticidu založeného na bázi hub. „Máme za sebou už dva roky práce s izolací a selekcí virulentních kmenů entomopatogenních hub, které ploskohřbetku dokáží ničit. Dále se podařilo houbu nakultivovat a připravit do podoby olejové suspenze. Přípravek by měl být určen pro leteckou aplikaci proti vajíčkům ploskohřbetky, proto nyní chytáme na Kladské rojivce - dospělé samce a samičky. Samičky po spáření v izolátorech vykladou vajíčka, která použijeme pro testování účinnosti přípravku,“ vysvětluje entomoložka Eva Prenerová z Olešné u Písku.

Výzkum by měl trvat pět let

Pohled na entomology běhající s velkou bílou síťkou na motýly po lesích kolem Kladské může působit až komicky. Létající ploskohřbetka, která připomíná vosu, se ale jinak polapit nedá. Na konci pětiletého unikátního výzkumu by měl být biologický - ekologicky šetrný preparát hotov. A pokud vše vyjde, česká věda by mohla podle lesníků za tři roky slavit významný světový úspěch.

Lesní závod Kladská vyšel vědcům ve všem vstříc. Na snímku výzkumnice Gabriela Zemková-Rovenská.