Kalamita už překročila hranici

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:20, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kalamita už překročila hranici |Author=Robert Malota |Date=2000-06-08 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }}…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Kalamita už překročila hranici
Author Robert Malota
Date 2000-06-08
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Šumava –Důsledky kůrovcové kalamity, která v minulých letech zasáhla jihozápadní Čechy, se projevují i na bavorské straně Šumavy. Například do poloviny loňského roku stačil kůrovec v Národním parku Bayerischer Wald zlikvidovat více než 2100 hektarů smrčin. Tato plocha odpovídá šestnácti procentům původní rozlohy tohoto chráněného území, které bylo v roce 1997 rozšířeno o část mezi Roklanem a městečkem Bayerisch Eisenstein. V horských smrčinách německé Šumavy se lýkožroutu smrkovému podařilo zahubit asi šedesát procent všech stromů. Na rozdíl od českých kolegů však bavorští ochranáři zůstávají u původní koncepce. Znamená to, že v jádrové zóně parku, která je bezzásahová už od roku 1984, se napadené stromy nekácejí. Kolem této oblasti ovšem existuje až jeden kilometr široká ochranná zóna, kde jsou asanační zásahy povoleny, aby brouk nemohl napadnout okolní soukromé lesy. S lýkožroutem zároveň bavorští lesníci bojují v nové části parku, na západ od hory Roklan. V posledním roce odborníci obou sousedících národních parků absolvují společné pochůzky podél státní hranice, aby si přímo v terénu ujasnili, jaký bude konkrétní postup při řešení kůrovcové kalamity. „Dohodli jsme se však, že žádná strana nebude v této záležitosti na druhého partnera vyvíjet jakýkoli nátlak,“řekl mluvčí Správy Národního parku Šumava Zdeněk Kantořík. Upozornil, že komplikovaná situace naopak nastala v oblasti Trojmezné, která sousedí s hospodářskými lesy v Rakousku. „To byl také důvod, proč jsme se na Trojmezné u státní hranice rozhodli vytvořit ochranný pás široký maximálně 250 metrů, kde proti kůrovci budeme důsledně bojovat, ačkoli zbylou část tohoto území letos zachováme jako bezzásahovou oblast,“vysvětlil Kantořík.