Kůrovec je již na ústupu

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:21, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovec je již na ústupu |Author=Vlaďka Hradská |Date=2000-10-07 |Source=Zemské noviny |Genre=tisk |Respondent= }} Jelení…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Kůrovec je již na ústupu
Author Vlaďka Hradská
Date 2000-10-07
Source Zemské noviny
Genre tisk
Respondent

Jelení Vrchy –Současný stav kůrovcem napadených stromů ukazuje, že rozpínavého brouka je letos na Šumavě mnohem méně než v loňském roce. Shodli se na tom v těchto dnech odborníci z celé republiky sdružení ve vědecké sekci Rady Národního parku Šumava. Pokud nepostihne území parku extrémní sucho, může být podle nich situace do několika let již stabilizovaná. „Zatímco loni bylo v prvních zónách pokáceno 7548 kubíků napadených stromů, letos jsme museli asanovat jen 3834 kubíků. Obdobný poměr je i ve druhých zónách, kdy jsme pokáceli a zpracovali necelých 40 tisíc kubíků, tedy 55 procent z loňských 71 tisíc,“řekl mluvčí parku Zdeněk Kantořík. Snaha zpomalit kácením proces rozpadu, který je kvůli kůrovci nepřirozeně rychlý, je podle členů vědecké rady opodstatněná. Zatímco se na většině území parku daří brouka usměrnit, zcela opačná situace je v Trojmezenském pralese, v němž loni ekologičtí aktivisté čtyři měsíce blokovali kácení napadených stromů. Chtěli tak upozornit na to, že do procesů samoregulace by v národním parku neměl člověk zasahovat. „Po prvním rojení kůrovce je napadení 2,3x větší než před rokem. Při takovém rozsahu již nemá cenu kácet. Do pěti až deseti let Trojmezná uschne,“uvedl Kantořík. Také Radomír Mrkva ze Zemědělské a lesnické univerzity v Brně tvrdí, že snaha zabránit kácení na Trojmezné přinesla negativní efekt. „Jednání aktivistů bylo kontraproduktivní. Na Trojmezné se sice již objevilo zmlazení smrkových semenáčků, ale naším cílem je vytvořit podmínky pro přirozený les, který se bude blížit původním porostům,“uvedl Mrkva. V tomto případě tedy podle jeho názoru znovu nastupuje smrkový les, který byl kdysi uměle vytvořen, a ne původní, složený z jedlí a buků.