Letoškem boj s kůrovcem v žádném případě neskončí

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:21, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Letoškem boj s kůrovcem v žádném případě neskončí |Author=Pavel Hubka |Date=2003-10-01 |Source=Písecký deník |Genre=…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Letoškem boj s kůrovcem v žádném případě neskončí
Author Pavel Hubka
Date 2003-10-01
Source Písecký deník
Genre tisk
Respondent

Životní prostředí a ekologie

V příštím roce čekají lesáky velké úkoly při zalesňování, v současné době jim dělá největší starosti prodej vytěžené dřevní hmoty. Tyto faktory mohou výrazně ovlivnit hospodářské výsledky.

Písek – Velikým strašákem těchto dnů je pro lesáky kůrovec. Klimatické podmínky posledních dvou let byly jeho populaci velmi nakloněny, ale podle odborníků se dá stále hovořit jen o výrazně vyšším výskytu. O kůrovcovou kalamitu z globálního pohledu zatím nejde.

„O kalamitě by se dalo mluvit, pokud by těžba napadených stromů přesáhla deset procent z celkové plánované těžby dřeva. Zatím se jedná asi o šest a půl procenta. I tak ovšem bude mít kůrovec vliv na hospodářský výsledek, protože dřevo z takto napadených stromů se hůře zpeněžuje,“ řekl na tiskové konferenci oblastní inspektor Ludvík Staller z píseckého oblastního inspektorátu státního podniku Lesy České republiky. Ten působí na území lesních správ Tábor, Milevsko, Vodňany, Spálené Poříčí a lesního závodu Boubín se sídlem ve Vimperku. Inspektorát zajišťuje hospodaření na 69 665 hektarech lesa na katastrální výměře 427 879 hektarů.

Nejříve povodně, poté velké sucho

„Současnou situaci zavinily extrémní výkyvy počasí v posledních dvou letech. Loňské povodně kromě přímých škod na cestách, svážnicích a dalším majetku ve výši 33 milionů korun, silně oslabily ty porosty, jejichž kořenový systém se na několik dnů ocitl pod vodou. Následovala ničivá vichřice s rozsáhlými polomy a vše završilo letošní dlouhodobé sucho s několika vlnami tropických teplot,“ řekl Ludvík Staller. Včas nezpracované dřevo, které zůstalo ležet v porostech, a suchem oslabené stromy se staly živnou půdou pro populaci kůrovce. Zdravé stromy jsou totiž do určité míry schopné se bránit tím, že závrty kůrovce zalijí pryskyřicí a brouka zahubí. Letos se v mnoha případech potvrdilo, že i dospělé stromy tuto schopnost ztratily. Populace kůrovce tedy velmi zesílila a existuje reálné nebezpečí přežití mnohem většího množství jedinců do příštího roku a s tím související nebezpečí přemnožení tohoto škůdce i v příštích letech.

„Všechny správy oblastního inspektorátu hospodařily až dosud se ziskem, který za celý inspektorát činil ročně sto až sto čtyřicet milionů korun. Velké ztráty jsme však utrpěli vlivem sucha na sazenicích, a proto bude zapotřebí vynaložit mnohem více prostředků při zalesňovacích pracích v příštím roce. Další ztrátou je pak špatně prodejné a hůře zpeněžitelné dřevo,“ uvedl dále Ludvík Staller.

Silná populace škůdce přetrvává

Větrná kalamita loni na podzim totiž postihla i okolní evropské státy a na trhu je nyní dřevní hmoty nadbytek. Její uskladnění a ošetřování je drahé a toho využívají odběratelé ke stlačování cen. Nižší hodnotu má také dřevo získané ze stromů napadených kůrovcem. Zákonem stanovenou lhůtu, do které mělo být veškeré kalamitní dřevo z lesů odstraněno, Lesy České republiky splnily. Do konce května byly polomy zpracovány a dřevo do poloviny července odvezeno k odběratelům. Nestalo se tak ovšem u velkého množství soukromých majitelů lesů, a kůrovec měl tedy dostatek živné půdy ke svému množení. Tento stav je ale do budoucnosti neúnosný, protože na něj doplácejí ostatní a bez razantního zásahu státní moci může přerůst v ekologickou katastrofu.