Nové domy na Šumavě? Vzácnost

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:21, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Nové domy na Šumavě? Vzácnost |Author=Eva Tichá |Date=2003-12-19 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} Tém…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Nové domy na Šumavě? Vzácnost
Author Eva Tichá
Date 2003-12-19
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Téma

Západní Čechy dnes

Přílivu nových lidí brání hlavně národní park, tvrdí mnozí starostové horských obcí

Šumava – Statisíce návštěvníků projdou každoročně šumavskými obcemi. Těm může množství hostů závidět leckteré z větších měst. Jenže zatímco města v kraji se v posledních letech změnila k nepoznání a neustále se rozrůstají, na Šumavě zůstává spousta věcí při starém. Mnohé staré domy se sice opravily, jenže těch nových je jako šafránu a leckteré obce by nové obyvatele rády přivítaly. Hlavně ty mladé, kteří by zajistili další rozvoj v oblasti.

„Kromě dvou dokončených staveb národního parku, rozestavěného penzionu a obecního úřadu, se v obci nic nového za poslední roky nepostavilo. Je toho zoufale málo,“ říká starosta Modravy Antonín Schubert.

O něco více staveb přibylo za poslední roky v Prášilech, které mají 130 stálých obyvatel – osm nových domů pro obyvatele obce a šest domů pro rekreanty. „Nechceme být rozhodně Železnou Rudou, ale o něco více stálých obyvatel bychom rádi uvítali,“ tvrdí starosta Mojmír Kabát.

Jak je možné, že na Šumavě přibylo tak málo staveb a tím i obyvatel? Co obec, to jiný názor. „Rozvoji brání národní park. Když zde lidé chtějí stavět a žít, tak od něj nedostanou souhlas ke stavbě, kvůli ochraně životního prostředí. Oblast je tak těžké oživit,“ prohlašuje starosta Rejštejna Jaroslav Petráň.

„Lidé nemají peníze na stavby domů,“ tvrdí zase starosta Prášil. „Obec nemá pozemky. Stát, který je vlastní, o ně vede restituční spor, proto je u nás veliký problém koupit pozemek a stavět,“ vysvětluje modravský starosta Antonín Schubert.

Některé obce o další stavby na svém území nestojí. „Méně znamená více. Pokud by se více stavělo, naruší se ráz šumavské krajiny. Spíše chceme zvelebit střed obce,“ říká zastupitel Srní Václav Sklenář. V Srní chtějí hodně stavět lidé z měst. „Rekreanti nepřinášejí peníze z daní, vytvářejí skanzen, který na pár měsíců obydlí. Nepřivedou děti do školy,“ vysvětluje Sklenář.

Národní park Šumava

  • vznikl v roce 1991
  • je největším národním parkem v České republice – rozkládá se na 700 kilometrech čtverečních
  • území je rozděleno do tří ochranných zón
  • nejpřísněji chráněny jsou nejcennější první zóny
  • ročně park navštíví zhruba 1,8 milionu lidí

Foto: Prášily patří na Šumavě k sídlům, kde nové domy nejsou popelkou.

Foto: Mnoho domů na Šumavě slouží svému účelu jen část roku, kdy je obývají rekreanti. Domů k trvalému bydlení z různých důvodů příliš nepřibývá.