Kůrovce nebude vyhánět sekera

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:21, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovce nebude vyhánět sekera |Author=Tereza Čapková |Date=2003-09-19 |Source=Impuls |Genre=rozhlas |Respondent= }} Událost…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Kůrovce nebude vyhánět sekera
Author Tereza Čapková
Date 2003-09-19
Source Impuls
Genre rozhlas
Respondent

Události

Stop kácení kůrovcem napadených lesů v nejpřísněji chráněných zónách Šumavy je na dohled. Ministerstvo životního prostředí nyní připravuje koncepci, je více než pravděpodobné, že kácení stromů ustane.

Praha – Po pěti letech kritiky domácích i zahraničních expertů dospěje zřejmě ministerstvo životního prostředí k zákazu kácení stromů napadených kůrovcem. „Minulý podzim nám to doporučili odborníci z Evropského fondu životního prostředí,“ uvedla mluvčí ministerstva životního prostředí Karolína Šůlová.

Impulsem k činu byly podle Šůlové i spory správce parku s ekology. Těm vadí kácení v prvních zónách parku (nejpřísněji chráněných pozn. red.) kvůli přemnoženému kůrovci, který požírá stromy. Ředitel Národního parku Šumava Ivan Žlábek sice přišel s dalším originálním řešením kůrovcové kalamity, i to však odborníky popudilo. Stromy v první zóně totiž nechává zbavovat kůry. „Je to nesmysl. První zóna má být bezzásahová. Příroda se o sebe postará sama. Pokud už jsme přijali mezinárodní normy, máme je také dodržovat,“ zlobí se hostující profesor agronomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně Dalibor Povolný. „Kůrovec je dítě smrčin a my neumíme řídit ekosystém,“ zdůraznil.

S Povolným souhlasí i Jaromír Bláha, který v Hnutí Duha vede projekt Lesy. „Tento zásah nepatří do první zóny,“ řekl. Připustil nicméně, že je to rozhodně šetrnější, než kdyby dřevaři stromy káceli.

Ministerstvo nyní čeká, jaký výsledek unikátní metoda odkornění přinese. „Ministerstvo vítá každou nedestruktivní metodu, která množství kůrovce sníží. Je to experiment. Zásadní je, že se nebude kácet,“ sdělila mluvčí Šůlová.

„Odkornění je náš patent, jestli byl úspěšný, uvidíme až příští rok,“ řekl Ivan Žlábek. Zásah se týká tisícovky smrků. Odstranění kůry z jednoho stromu vyjde na 450 korun. „Stromy jsou strašně napadené, a kdyby se to neudělalo, škoda by se dala vynásobit až pětkrát,“ míní ředitel parku.