Kdo a na co odpoví příště?

Kdo a na co odpoví příště?
Author
Date	2003-10-30
Source	Českobudějovický deník
Genre	tisk
Respondent

Štafetu přebírá jihočeský regionální podnikatel Otto Herman. Ten již příští týden odpoví v Českobudějovických listech na tyto otázky:

1. Orgány státní správy na různých úrovních připravují a realizují nejrůznější projekty pro podporu a rozvoj cestovního ruchu. Jak tyto aktivity hodnotíte? 2. Vzhledem k tomu, že vy sám bydlíte a pracujete přímo v centru Českých Budějovic, je jistě i pro vás velmi závažná stále diskutovaná otázka dopravy v historickém jádru města. Jak byste ji řešil? 3. Skutečností zůstává, že se jihočeský region výrazným způsobem mění. Jaký vliv bude na tyto změny včetně cestovního ruchu mít podle vás náš vstup do Evropské unie?

1. Proč se občanské sdružení zabývá otázkou cestovního ruchu na Šumavě? Již od počátku vyhlášení Národního parku Šumava docházelo k rozporům mezi zástupci samosprávy, pracovníky Správy Národního parku, veřejností, podnikateli i ekologickými organizacemi. Situace dospěla až do takového stadia, že některé obce uvažovaly o podpoře změn hranic nebo i vystoupení z Národního parku Šumava. Proto občanské sdružení Centrum pro komunitní práci (dále jen CpKP), které se zabývá zapojováním veřejnosti do problémů veřejné správy, předložilo Jihočeskému a Plzeňskému kraji nabídku, že se v rámci pilotního projektu „Šumava jako přírodně kulturní oblast se zaměřením na trvale udržitelný turismus“ pokusí ukázat cestu, jakou by se to částečně dalo řešit. Ústřední myšlenkou projektu je, že krásné přírody se člověk nenají, ale pokud místní obyvatelé získají díky zachovalé přírodě možnost obživy a podnikatelské realizace, budou si postupně sami tento zdroj peněz chránit či ochranu podporovat.

2. Jaké jsou trendy v evropské turistice, jak se projevují v jižních Čechách? Mezi současnými trendy v poptávce po produktech cestovního ruchu stále nabývá na významu tzv. „poznávací turistika“, kdy návštěvník z velké části sám a aktivně vyhledává nová místa, přírodní úkazy, památky. Již se tolik nespokojuje s pasivní nabídkou pobytu velkých cestovních kanceláří. Dokonce i známá letoviska, kde ještě donedávna byla hlavním tahákem kvalitní infrastruktura (pláže, bazény, hotely, zábavné programy, apod.), dnes nabízejí poznávací návštěvy starobylých míst, kde se turisté seznamují s tradicemi a způsoby života původních obyvatel. I v této oblasti se nároky neustále zvyšují a turistům již nestačí se s tradicí jen seznamovat, chtějí si ji vyzkoušet, „osahat“ vlastníma rukama, zkrátka získat nějaký zážitek. Od toho se tomuto trendu říká „zážitková turistika“. Návštěvník si vedle poznatků o tradičním způsobu obživy danou výrobu vyzkouší nebo si odveze nějaký předmět, který si sám vyrobil. Všechny tyto trendy je možné v jižních Čechách podchytit a turistům nabídnout. Prezentace tradice a kulturního dědictví Šumavy se může stát doplňkem stávající pobytové turistiky sportovní i přírodní. Tento nový aspekt může být oceněn zejména v době nepřízně počasí a pro poskytovatele služeb se může stát zajímavým rozšířením nabídky či alternativou, která mu sníží ztráty kvůli méně kvalitnímu sněhu či špatnému počasí.

3. Lze vůbec díky zvýšené ochraně přírody v Národním parku Šumava nějak výrazněji v cestovním ruchu podnikat? Samozřejmě, podnikatelské aktivity v cestovním ruchu v národních parcích se v Evropě úspěšně provozují a naopak turismus bývá pro obyvatele parků hlavním zdrojem obživy. Záleží však na přístupu a formě, která se provozuje.

V čem principy trvale udržitelného turismu spočívají? Jde vlastně o organizování turistických aktivit, které na jedné straně zajišťují dlouhodobou ochranu a zachování přírodních, kulturních a sociálních zdrojů a na druhé straně umožňují dobré soužití místních obyvatel a turistů a ekonomický růst oblasti. Vypadá to možná složitě a obecně, ale jde v podstatě o to, že každý národní park má své sezóny, kdy se do něho najednou nahrne velké množství turistů, kteří musí zákonitě v navštívené přírodě způsobit velké změny. Dále jsou navštěvována stále stejná, známá místa, takže koncentrace návštěvníků je nejen časová, ale i místní. Snahou proto je nabídnout turistům různé atrakce i mimo hlavní sezónu a propagovat i méně známá a přitom neméně krásná místa, tedy „rozprostřít“ sezónu i do jarních a podzimních měsíců a v sezóně určitým způsobem „rozředit“ turisty i do jiných míst. Dalším aspektem trvale udržitelného turismu je, že podnikatelé používají produkty, které jsou příznivé pro životní prostředí. Turisté jsou podporováni, aby jedli místní speciality, nakupovali místní produkty a výrobky. Ve spolupráci s místní samosprávou a veřejností je vhodné budovat síť Návštěvnických center, která se zaměřují na místní tradice a události, které turisty zaujmou a motivují je, aby v místě zůstali déle a utratili zde tak více peněz.

4. Změní se nějakým způsobem podpora podnikání v cestovním ruchu v Národním parku Šumava po vstupu do EU? Určitě, rozvoj cestovního ruchu je samostatnou prioritou, na kterou bude možné ze Strukturálních fondů EU žádat finanční prostředky. Česká republika navrhla dvě opatření: Infrastrukturu cestovního ruchu a Služby pro cestovní ruch. Díky nim budou moci obce či podnikatelé získat prostředky i na vybudování infrastruktury propagující kulturní a historické dědictví Šumavy s respektováním zásad trvale udržitelného turismu anebo na prezentaci místních tradic, na výrobu tradičních výrobků. I náš projekt „Šumava jako přírodně kulturní oblast se zaměřením na trvale udržitelný turismus“ je koncipován tak, aby umožnil obcím a podnikatelům žádat finanční prostředky ze Strukturálních fondů.