Zloději v Národním parku Šumava

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:22, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Zloději v Národním parku Šumava |Author=Josef Klíma, Stanislav Motl |Date=2003-08-05 |Source=TV Nova |Genre=televize |Respon…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Zloději v Národním parku Šumava
Author Josef Klíma, Stanislav Motl
Date 2003-08-05
Source TV Nova
Genre televize
Respondent Ivan Žlábek, Jaromír Bláha, Petr Ješátko, Ivona Matějková, František Sehnal, Libor Ambrozek, Alena Václavíková, Petr Smutný, Dana Ladmanová

Na vlastní oči

Josef Klíma, moderátor

Je to už skoro osm let, co jsem poprvé natáčel v šumavském národním parku. Téma se tehdy ještě zdálo panensky nevinné, kůrovec – kácet či nekácet? I argumenty obou stran, ekologů a úředníků, vyznívaly ryze akademicky. Od té doby se ale v dalších reportážích, které točil Standa Motl, čím dál jasněji ukazovalo, že nejde ani o kůrovce, ani o akademický problém, ale jen a jen o prachy. Už se nediskutuje, už se jenom bezostyšně krade. Vedení parku se nám celá ta léta vysmívá do očí. A policie? Asi si nechce kazit dobré sousedské vztahy.

Stanislav Motl, redaktor

Národní park Šumava, počátek léta 2003. Velké těžařské společnosti pokračují systematicky už devátý rok v přeměně této unikátní přírodní rezervace na jednu obrovskou továrnu na výrobu dřeva ve jménu tučných zisků. Dřevařští bossové se radují a radují se také zloději.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava

Tohleto, že se ztrácí dřevo, ono i když si nebudeme hrát na nějaký ochránce a ono to i ty hajný strašně sere, prostě tím ztrácíme jaksi čest, že to, co vlastně máme chránit, že se nám pod rukama krade. To je špatně zkrátka, jo.

Stanislav Motl, redaktor

Tyto záběry vznikaly v říjnu minulého roku. Vznikaly nedaleko Stožce ve druhé zóně šumavského národního parku, tedy v místech, odkud se podle zákona může odvážet pouze třicet procent veškerého poraženého dřeva a musejí to navíc být pouze kmeny pečlivě označené a evidované.

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Minulý rok na podzim, když jsme tudy projížděli, tak v těchto místech stejně jako dnes byla skládka dřeva, a když jsme sem přijížděli, viděli jsme, že z této skládky odváží vyvážecí souprava, náklaďák plnou fůru dříví. Pak, když jsme přišli k té skládce, tak stejně jako dnes jsme viděli, že žádný z těch kmenů na skládce není opatřen puncem, to znamená nemá vyražen, nemá vyraženo číslo konkrétního kmene a kubaturu.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava

No, pokud se ukradne mezi, v tej době, když se vyrobí, kdy to ten dělník očísluje, délku, průměr, a než tam ten hajnej přijde, oklepe to, tak se to ukrást dá. To může bejt třeba dva dni, že jo.

Petr Ješátko, odborný lesní hospodář

Jsou to dvě možnosti, že je neschopný lesník, který jako si nedovedu představit, jak vede inventury dřeva, jak vede vůbec sklady zásob dříví, nebo se na tom musí podílet, na tej zlodějině.

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Vzhledem k tomu, že jsme viděli náklaďák, který to dřevo odváží, tak se spíše domnívám, že to bylo načerno odvážené dřevo z Národního parku Šumava.

Stanislav Motl, redaktor

Takže on říkal, že dokonce nějaký auto, že viděl, že odtud...

Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava

Já si myslím, že to je blbost, ale...

Stanislav Motl, redaktor

Podle pana ředitele je to, co můžeme díky kameře vidět doslova na vlastní oči, tedy blbost. V každém případě je ale zjevné, že chaos v evidenci odtěžených stromů nahrává lesním lupičům a nahrává jim i skutečnost, že v Národním parku Šumava se porážejí stromy, což je naprosto unikátní, i v prvních a tedy nejcennějších zónách této rezervace.

Prof. Dr. František Sehnal, CSc., Entomologický ústav Akademie věd ČR, České Budějovice

Já k tomu nemám co říct. To je opravdu nehoráznost a je to strašně špatný, národní ostuda. Jsme kromě Slováků jediní, kdo kácí v prvních zónách. Všechny ostatní státy kolem nás, Poláci, Maďaři, Němci, ti v prvních zónách nekácí a ti naopak využívají parku k tomu, aby se poučili lidé, aby se veřejnost poučila o vývoji v přírodě.

Mgr. Ivona Matějková, Jihočeská univerzita České Budějovice /natočeno v červnu 2002/

Takže tohle je první zóna číslo 56 Ptačí slať a na podzim jsem tady zjistila, že tady chybí spousta prostě kmenů, a jelikož má všechno dřevo zůstávat v první zóně, tak bylo vlastně protiprávně odvezeno a nejspíš teda vrtulníkem, protože sem se těžká mechanizace nedostane a teďka na jaře jsme to ještě monitorovali znovu a zjistili jsme tady přes stovku prostě zmizelejch kmenů.

Stanislav Motl, redaktor

Vydrancovanou Ptačí slať objevili ekologičtí aktivisté v loňském roce. Během necelých dvou let našli celkem sedm případů krádeží stromů v prvních zónách šumavského národního parku.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava

Samozřejmě, že správa je, správa národního parku je na straně toho, kterej by měl strašnej zájem, aby se to vyšetřilo. Musím říct, že v aktivitě, v aktivitách správy v žádném případě není kradení dříví.

Petr Ješátko, odborný lesní hospodář

Je zajímavé, že nikdy Česká inspekce životního prostředí, žádné kontrolní orgány nezjistily, ani sama správa parku krádeže, ale vždy to zjistí aktivisti.

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Žádný případ nezjistili lesníci správy národního parku, přestože oni ty první zóny velice důkladně procházejí, musí hlídat jejich stav.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava

Pokud ale nikoho nechytnem za ruku při tom, tak já musím říct, že musíme konstatovat, že se nám tady to dříví ztratilo. Pokud se vyrábí dříví a nechává se na místě, tak se s tím musí trošku počítat.

Stanislav Motl, redaktor

Krádeže poražených stromů v šumavské rezervaci byly už natolik alarmující, že se tím vším začalo zabývat i ministerstvo životního prostředí.

Libor Ambrozek, ministr životního prostředí /KDU-ČSL/

Je pravda, že jak náš odbor vnitřní kontroly už i v minulých letech, tak Česká inspekce životního prostředí na Šumavě tady tyto záležitosti sledovaly a byl jsem informován, že vlastně se v té věci vedlo i vyšetřování Policie České republiky.

Stanislav Motl, redaktor

Policie tedy začala konečně vyšetřovat, ovšem jeden případ za druhým rychle odkládala. Na lepší časy se začalo blýskat před několika měsíci. Tehdy policisté objevili kromě hajného i další osoby, které s ukradeným dřevem naposledy manipulovaly. Vše se zdálo být jasné.

Alena Václavíková, tisková mluvčí Policie ČR Klatovy

V současné době Policie ČR Kašperské Hory provádí došetřování tohoto případu. Případ se chýlí ke konci. Je čekáno na výslech pilota, který prováděl vlastně odvoz tý dřevní hmoty. Po výslechu bude spis zkonzultován se státní zástupkyní, která spis dozoruje a bude ve věci rozhodnuto.

Stanislav Motl, redaktor

Byli jsme náramně zvědavi na to, jak vyšetřování dopadne, zvláště když krádeže vzácného dřeva v šumavském národním parku stále pokračovaly. Mediální tlak přiměl k větší aktivitě také vedení Správu Národního parku Šumava.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava

Já jsem loni na jaře nechal udělat velikánskou inventuru a já vám můžu říct, že z těch zhruba 25 tisíc metrů krychlových, který tam na zetlení jsou, že jsme zodpovědně přišli na to, že tam chybí asi 128 stromů. Zmizelo 128 stromů, vlastně 128 metrů krychlových. Co se týče tý přírody, skutečně o nic nejde.

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha

No, 128 stromů, to je minimálně 300 tisíc korun. Může být i víc, 500, 600 tisíc, podle toho, jak mohutné ty stromy byly.

Petr Ješátko, odborný lesní hospodář

Tam se musím dívat na tu ekologickou hodnotu a hlavně, že se jedná o nejcennější území.

Stanislav Motl, redaktor

Nám totiž zase argumentoval třeba pan ředitel Žlábek, že takhle se bojuje s kůrovcema.

Prof. Dr. František Sehnal, CSc., Entomologický ústav Akademie věd ČR, České Budějovice

Takhle se bojuje s kůrovcema v hospodářském lese. Tam prostě je to naprosto v pořádku, ale v národním parku nikdy, nikdy.

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Tady jsme teďka uvnitř první zóny Černohorský močál, kde vidíme zhruba skupinu třiceti pařezů po pokácených stromech, kde zjevně chybí, chybí dřevo. V první zóně by mělo všechno dřevo zůstat zetlít. Tady evidentně bylo odvezeno, pravděpodobně ukradeno.

Stanislav Motl, redaktor

Krádeže na Černohorském močálu zjistili ekologové teprve před několika týdny. Jestliže vedení šumavského národního parku zorganizovalo, jak tvrdí pan ředitel Žlábek, poctivou a důkladnou inventuru v prvních zónách parku na jaře loňského roku, proč se tedy ve výsledné zprávě, která je mimochodem pro veřejnost a sdělovací prostředky tajná, právě tato krádež, jak prokazatelně víme, neobjevila?

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Oni o tom musí už minimálně ten rok vědět, přesto to nenechali, jak jsem říkal, přesto to nenechali vyšetřit, neoznámili krádež policii.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava

Já teď nevím, co je to za číslo zóny. Tam je trošku nejasná hranice a takový, zase přijde inspekce, to jsou jako starší pařezy a taky tam není vidět, že by někudy, někudy..., a tam jako stoprocentně hajnej ví a nemá důvod lhát, tam ten vrtulník nebyl.

Stanislav Motl, redaktor

Jak už bylo řečeno, zaměstnanci Správy Národního parku Šumava nikdy neobjevili sebemenší krádež stromů. Zdejší vedení se nikdy nedokázalo odvolat proti tomu, že policie postupně zastavila několik podnětů k vyšetřování lesních loupeží. Jinými slovy, nejsou na správě šumavského národního parku ke zlodějům až moc benevolentní? Něco takového ovšem dlouholetý člen Rady Národního parku Šumava a předseda klubu sociálnědemokratických senátorů, pan Petr Smutný zásadně odmítá.

Petr Smutný, předseda senátorského klubu ČSSD, člen Rady Národního parku Šumava

Je možný, že se ztrácí, ale nikdo nic neprokázal.

Stanislav Motl, redaktor

Jo, jo.

Petr Smutný, předseda senátorského klubu ČSSD, člen Rady Národního parku Šumava

Jako skutečně, pokud se prokáže, že vedení parku něco v tomto směru udělalo, já budu první, který na ni podá trestní oznámení, ale až se to prokáže a nesmí to být jenom nenávistná reakce jedněch proti druhejm. To se mi prostě nelíbí a já jsem přesvědčen, že ten management parku tam odvedl velký kus práce.

Ing. Ivan Žlábek, ředitel Správy Národního parku Šumava

Je to tak, jako když se v samoobsluze nebo dneska v supermarketu něco ztratí, tak taky ten majitel toho supermarketu asi za to nezodpovídá, že jo.

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha

V supermarketu skutečně se může stát, že vám někdo strčí bonbony do kapsy a odejde, ale tady k tomu potřebuje vrtulník, vazače, potřebuje to místo na lesní cestě, na skládce, kde to ten vrtulník složí, pak tam musí přijet náklaďák, někdo to dřevo zase musí naložit a ten náklaďák to musí odvézt. Jsou to místa, která jsou veřejnosti nepřístupná, kam se nejezdí, kde jsou závory, čili někdo musí tomu náklaďáku závoru otevřít a zase za ním zavřít. Není možné, aby tohleto probíhalo bez účasti pracovníků správy národního parku.

Stanislav Motl, redaktor

Připadalo nám, že něco tak logického musí napadnout i policejní vyšetřovatele, kteří, jak už víme, slibovali, že jeden z případů lesních krádeží konečně uzavřou konkrétní obžalobou.

Dana Ladmanová, tisková mluvčí Policie ČR Klatovy

Uvedené případy v katastrálním území Kašperské Hory, Modrava a krádeže dřevní hmoty v Národním parku Šumava policie vyšetřovala a usnesením policejního orgánu byla v měsíci lednu letošního roku věc odložena podle paragrafu 159 trestního řádu.

Stanislav Motl, redaktor

A důvod jako toho?

Dana Ladmanová, tisková mluvčí Policie ČR Klatovy

Nebyla prokázaná trestná činnost.

Dr. Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Já tomu nerozumím. Policie v jednom případě i vypátrala konkrétní vazače, který to dřevo přivázali k tomu vrtulníku, konkrétního pilota, zjistila konkrétní osoby, který teda to dřevo z první zóny odvezly, a přesto to odložila.

Petr Ješátko, odborný lesní hospodář

Jestliže to dřevo je ukradený, tak je to krádež, a pak došlo ke spáchání trestného činu.

Stanislav Motl, redaktor

Vyšetřování tedy skončilo, zapomeňte. Těžba dřeva v šumavském národním parku pokračuje. Letecké snímky pořízené Inspekcí životního prostředí ukazují, jak se Šumava mění. Přibývá vykácených pasek a holin.

Prof. Dr. František Sehnal, CSc., Entomologický ústav Akademie věd ČR, České Budějovice

U nás si lidé často v těch vesnicích myslí, že vydělají tím, že budou těžit dřevo, ale jednou ho vytěží, a pak je konec, zatímco když to bude udržováno jako rezervace, a i když tam bude suchý les, který se bude postupně obnovovat, tak to pořád bude lákat turisty. To je mnohem trvalejší zdroj příjmů než ten krátkozrakej prodej dřeva, na kterém možná vydělává jenom pár lidí.

Stanislav Motl, redaktor

V někom ovšem současný stav šumavského národního parku vzbuzuje optimismus.

Petr Smutný, předseda senátorského klubu ČSSD, člen Rady Národního parku Šumava

Když se kouknete na tu Šumavu, tak musíte být optimistický, že je krásná. To je tak nádherná část naší země, že..., a je to perla tady ve střední Evropě. To musíme udržet.

Stanislav Motl, redaktor

Přibývá však lidí, kteří to, co se odehrává na Šumavě, včetně bezzubého policejního vyšetřování, hodnotí zcela jinak.

Petr Ješátko, odborný lesní hospodář

Já si myslím, že policie není tak neschopná, že za tím, za celou kauzou Šumava, za těma krádežema, za těma lumpárnama, za tou devastací Šumavy je skupina vlivnejch zkorumpovanejch politiků, státních úředníků a zlodějů.