Ekologové blokují stromy na Šumavě

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:22, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ekologové blokují stromy na Šumavě |Author=Marek Kerles |Date=2003-08-16 |Source=Lidové noviny |Genre=tisk |Respondent= }} P…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Ekologové blokují stromy na Šumavě
Author Marek Kerles
Date 2003-08-16
Source Lidové noviny
Genre tisk
Respondent

Po čtyřech letech se ekologičtí aktivisté snaží znovu vlastními těly bránit kácení stromů na Šumavě. Blokádu podporuje i řada vědců a univerzitních pedagogů.

Vimperk – Spor o způsob likvidace kůrovce na Šumavě se vyhrotil. Skupina dvaceti ekologických aktivistů především z Hnutí Duha od včerejška zůstává v šumavském pralese Prameny Vltavy a blokuje plánované kácení zhruba pěti set stromů, napadených kůrovcem. Blokádu chtějí ukončit ve chvíli, kdy ministerstvo životního prostředí nezakáže Správě národního parku Šumava (SNPŠ) kácet smrky i v nejcennějších – prvních zónách Šumavy. Vedení parku se rozhodlo proti aktivistům nezasahovat.

„V blokádě se budeme střídat,“ řekl Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Při zahájení akce se aktivisté k některým stromům posadili, jiné objímali rukama. Hajný poté raději stáhl dělníky z lesa, aby při kácení nebyl nikdo zraněn. „Přes odpor několika mezinárodních institucí a řady českých vědců vedení parku pokračuje v devastaci těch částí Šumavy, které by se měly obejít bez zásahů člověka,“ tvrdí Bláha.

Aktivisté, podporovaní například entomologickým ústavem Akademie věd ČR či Světovým svazem ochrany přírody, totiž tvrdí, že pralesy si s kůrovcem dokáží poradit samy. Některé stromy sice uschnou, pod ochranou pahýlů ale dostane šanci k růstu nový porost. Tzv. ozdravné kácení smrků prý vede ke vzniku rozsáhlých holin vystavených větru, na nichž mají mladé smrčky malou naději na přežití.

Vedení parku nezasáhne

Vedení parku však tvrdí, že Šumavu nelze jako celek považovat za klasický prales, který v boji proti kůrovci nepotřebuje pomoc člověka. Větší část Šumavy byla totiž uměle vysázena po kůrovcové kalamitě ve druhé polovině 19. století. „Navíc se můžeme jen těžko smířit s tím, že v tak atraktivní oblasti, jako jsou prameny Vltavy, budou ještě po několik generací chodit lidé do zcela uschlého lesa,“ řekl ředitel SNPŠ Zdeněk Žlábek.

Kácení napadených stromů podle něj může naopak přispět k tomu, že se nálet kůrovce zastaví a sousední zdravé lesy zůstanou zelené.

Žlábek potvrdil, že se strážci Šumavy nebudou pokoušet rozehnat blokádu násilím, ale vyčkají na rozhodnutí ministerstva životního prostředí. „Ministr rozhodne o odvolání proti asanaci smrků v zóně Prameny Vltavy nejpozději do konce srpna,“ řekla už dříve mluvčí ministerstva Karolína Šůlová.

V létě 1999 aktivisté zabránili vlastními těly kácení v šumavském pralese Trojmezná. Na jejich stranu se později přidala mise Světového svazu ochrany přírody, která potvrdila, že nejcennější části parku by se měly obejít bez lidského zásahu.