Šumavské obce nechtějí mít suchý les jako v Bavorsku
| Šumavské obce nechtějí mít suchý les jako v Bavorsku | |
|---|---|
| Author | ma |
| Date | 2003-10-13 |
| Source | Haló noviny |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Srní – Většina šumavských obcí požaduje pokračování razantních zásahů proti kůrovcové kalamitě ve zdejším národním parku. Zároveň ale souhlasí, aby byla přesně vymezena místa, kde člověk ponechá přírodě volnou ruku. Ovšem jen za podmínky, že to nezpůsobí rozšiřování oblastí suchého lesa.
Vyplynulo to z jednání semináře, který v Srní uspořádal Plzeňský kraj. Desítky zástupců obcí, krajských zastupitelů, poslanců a ekologických organizací zde jednaly o postupu vůči kůrovcové kalamitě a směřování šumavského národního parku vůbec. Většinový názor starostů zdejších obcí i zastupitelů byl poměrně jednoznačný – nechceme šíření suchého lesa. Odůvodnili to obavami z poklesu turistického ruchu. „Turisté, kteří vidí poprvé suchý les, jsou zděšeni. Byli zvyklí na zelené lesy a tak nás žádají, abychom s tím začali něco dělat,“ uvedl jeden ze starostů. Naproti tomu ekolog Jaromír Bláha z Hnutí Duha oponoval: „Lidé byli většinou proti tomu, když jsme vlastními těly bránili kácení smrků v prvních zónách. V poslední době se to ale začíná měnit. Prokázalo se to naposledy při naší blokádě u pramenů Vltavy. Zřejmě na turisty zapůsobilo, co viděli při své cestě z Bavorska k nám. V suchém lese v Bavorsku viděli, jak přirozeným způsobem vzniká smíšený les, zatímco na české straně viděli rozsáhlé holiny.“ Nicméně názor ekologů byl menšinový. Proti tomu, aby se nechaly první zóny parku napospas kůrovci podobně jako v Bavorsku, se postavila zastupitelka plzeňského kraje za KSČM Zdeňka Lišková: „Nelze přejímat něco, co se dosud nevyzkoušelo. Navíc v Bavorsku mají jiné přírodní podmínky, než je tomu u nás.“ Většina starostů ale připustila, že část území parku by se měla ponechat přirozenému vývoji. Ale jen do té míry, aby se odtud kalamita nešířila. Přes poměrně konzervativní postoj většiny politiků z regionu se však část požadavků ekologů zřejmě prosadit podaří. Ministerstvo životního prostředí totiž v nové koncepci šumavského národního parku počítá s rychlejším rozšiřováním prvních, nejpřísněji chráněných zón. Dosud je jich velké množství 135, ale jejich malá rozloha nezaručuje skutečně nerušený přirozený vývoj. Proto zejména prostory mezi zónami budou scelovány. Jak ale přislíbil náměstek ministra ŽP Ladislav Miko, určení hranic prvních zón bude diskutováno se zástupci obcí. Miko též starosty poněkud překvapil prohlášením, že iv některých prvních zónách se bude po přechodnou dobu moci zasahovat do přírodních procesů. Zřejmě jde o ústupek ministerstva, neboť právě z bezzásahových zón se nejvíce šíří kůrovec do okolních lesů parku.
