Nechtějí být konzervou
| Nechtějí být konzervou | |
|---|---|
| Author | Ivana Harantová |
| Date | 2003-07-22 |
| Source | Klatovský deník |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Na vyjádření Správy Národního parku Šumava k návrhu svého územního plánu netrpělivě čekají představitelé Rejštejna,
Rejštejn – Stát se neživou konzervou uvnitř Národního parku Šumava nechce obec Rejštejn. Ta v návrhu svého územního plánu počítá s výstavbou domů ve Zhůří, odkud byli počátkem padesátých let vyhnáni původní obyvatelé. „Ve dvaapadesátém roce tehdejší režim vystěhoval tamní Němce, kteří ušli odsunutí, do lágru v Chebu a odtamtud je rozmístil kamsi do lesů po celé republice. Samozřejmě je to však táhlo domů a mnozí z nich nebo jejich rodiny by se rádi vrátili a postavili si na někdejších základech,“ vysvětluje starosta Rejštejna Jaroslav Petráň. Výstavba na Zhůří, které je součástí Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava, se však nelíbí jeho správě. „Její zaměstnanci zpočátku argumentovali tím, že Zhůří je zaniklá osada. Tentýž údaj se nedávno objevil i v jednom celostátním deníku. To je ale nesmysl. Zhůří jako obec existuje, jinak by bylo těžko uvedeno na mapách. Potvrzuje to i platný lexikon obcí. A tak správa parku pro změnu zjistila, že na místech, kde by měly stát domy, rostou vzácné květiny,“ stěžuje si Petráň. Jedním dechem říká, že on sám ani obec nemají nic proti národnímu parku ani jeho správě. Je však přesvědčen, že ochrana přírody by neměla být nadřazena běžnému životu v obcích. „My ochranářům taky nemluvíme do jejich postupů ve volné přírodě. Jak oni tedy mohou rozhodovat o tom, co se děje v intravilánech obcí?“ ptá se starosta. Kritizuje také roztříštěnost státní správy, která se projevuje obzvlášť u obcí, jejichž katastry jsou součástí parku. „Státní správu vykonává pověřená obec, jíž je Sušice, dále krajský úřad a konečně i správa parku,“ kritizuje Petráň.
Starosta je přesvědčen, že v případech, kdy jsou obce z nějakého důvodu státem znevýhodňovány, by měly mít nárok na patřičnou kompenzaci. Rejštejn, právě tak jako ostatní „parkové“ obce totiž nemá nárok na daň z lesů, které spravuje stát prostřednictvím národního parku. „Od vzniku parku jsme tak už přišli o čtyři miliony,“ stěžuje si Petráň. Zároveň dodává, že parcely na Zhůří, kde by podle záměru zastupitelů měly stát nové domy, leží ve třetí, tedy nikoli přísně chráněné zóně parku. „V původní verzi územního plánu Rejštejnští počítali s výstavbou asi šestatřiceti domů. Teď je jich, pokud vím, šestnáct. Je to složitá záležitost a návrh územního plánu je stále v jednání. Nebudu rozhodnutí státní správy předjímat,“ říká Zdeněk Kantořík, mluvčí Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava. „Podle zákona o správním řízení by správa měla vydat rozhodnutí asi do poloviny srpna. Jenže ona se řídí zákonem na ochranu přírody a krajiny, který je obecnému nadřazen a na rozhodnutí jí dává až devadesát dní,“ obává se starosta.
