Kůrovec je součástí přírody, kácet se kvůli němu nebude

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:22, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovec je součástí přírody, kácet se kvůli němu nebude |Author=Marek Kerles |Date=2003-12-23 |Source=Lidové noviny |Ge…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Kůrovec je součástí přírody, kácet se kvůli němu nebude
Author Marek Kerles
Date 2003-12-23
Source Lidové noviny
Genre tisk
Respondent Alois Pavlíčko

„Znalost místních poměrů pro mě může být výhodou,“ tvrdí nový ředitel Správy Národního parku Šumava (SNPŠ) Alois Pavlíčko.Dvaačtyřicetiletý biolog převezme od 1. ledna 2004 vedení SNPŠ po odstupujícím Ivanu Žlábkovi.

  • Váš předchůdce bojoval proti kůrovci na Šumavě tím, že každoročně nechal na základě výjimky ze zákona pokácet část napadených stromů i v prvních, jinak přísně bezzásahových zónách parku. Ekologičtí aktivisté a část vědců tvrdí, že šumavské pralesy si s broukem musejí poradit samy. K jaké teorii se přikláníte?

Zákon jasně hovoří o tom, že první zóny Šumavy by se měly obejít bez jakéhokoliv lidského zásahu. Kůrovec je součástí přírody, a proto by se podle mého názoru v prvních zónách kvůli němu kácet nemělo. Rozhodně nechci jít cestou výjimek ze zákona, které by takové zásahy kvůli kůrovci umožňovaly. Pokud bych požádal o výjimku, pak maximálně kvůli odstranění stromů například z přístupových komunikací. Záleží ale i na tom, jak se k péči o Šumavu v budoucnu postaví česká legislativa.

  • Někteří starostové šumavských obcí i krajští úředníci už dlouho prosazují projekt sjezdovky na hoře Smrčina, ležící v první zóně. Změní park pod vaším vedením odmítavý postoj k této sjezdovce?

Osobně jsem byl vždy proti výstavbě lyžařského areálu na Smrčině, protože by alespoň podle mě znamenal velký zásah do přírody. Tato věc ale není uzavřená a autoři projektu mohou využít všech zákonných možností, jak by mohli svůj záměr prosadit. Správa šumavského parku je jen jednou částí povolovacího procesu.

  • Na rozdíl od svého předchůdce, který pocházel z Prahy, jste rodilý Šumavák. Znáte se s mnoha starosty šumavských obcí a dalšími komunálními politiky, kteří často park kritizují. Nemůže to být pro vás při jednáních nevýhoda? Nebo naopak. Nebojíte se, že vás při možných střetech mohou ekologové obviňovat, že nadržujete známým?

Už tři roky pracuji mimo Šumavu, takže si troufám říci, že si udržuji k problematice parku nezbytný nadhled. A co se týče vztahu ke komunálním politikům, jsem přesvědčen o tom, že obce by měly být pro park především partnery, a nikoliv soupeři. Z tohoto pohledu může být znalost místních poměrů pro mě naopak velkou výhodou.

  • Mnoha šumavským obcím se nelíbí, že kvůli parku nesmějí těžit dřevo ve svých lesích a ochrana přírody je omezuje v podnikání a tvorbě pracovních příležitostí. Co jim odpoví nový ředitel SNPŠ?

Tvrdím, že když stát někoho legislativně omezuje, ať už třeba z důvodu ochrany přírody, měl by mu také toto omezení nějak kompenzovat. Ať už by to byly v případě Šumavy přímé finanční kompenzace, daňové úlevy či jiná opatření. Ovšem správa národního parku není tím orgánem, který o kompenzacích rozhoduje. Rozhodnout musí stát. Takové požadavky můžeme jenom podpořit.