Šumava versus Evropa

Šumava versus Evropa
Author	Radovan Holub
Date	2003-03-25
Source	Lidové noviny
Genre	tisk
Respondent

Vláda přitakává evropské koncepci šumavského parku. Jeho vedení ne

Současný ředitel Správy Národního parku Šumava Ivan Žlábek prohlásil nedlouho po svém nástupu v roce 1995, že jestli pod jeho vedením padne jediný šumavský strom pro peníze, odstoupí ze své funkce. Od té doby jich pod záminkou kůrovcové kalamity padlo a bylo prodáno nepočítaně. A to doslova, protože chybí potřebná evidence. Odvezeny a prodány byly i suché stromy bez kůrovce, dokonce i mnoho stromů, které měly v prvních zónách zůstat ležet na zemi k zetlení. Jako mistrovský kousek prosadil Žlábek krátce po svém nástupu rozdělení celistvé první zóny do 135 neživotaschopných ostrůvků a pod patronací bývalého ministra životního prostředí se tu začalo navzdory varováním odborníků a mezinárodním předpisům pro národní parky holosečně kácet. Tam, kam nesmí vstoupit noha turisty, vjela těžká mechanizace. Když bylo nejhůř, postrašil Žlábek veřejnost Národním parkem Bavorský les, v němž stojí torza suchých stromů, „kůrovcovým nebezpečím“ a „specifickými podmínkami“. Loni pak slavnostně oznámil, že díky drastickému kácení kůrovec na Šumavě ustoupil. Je pravda, že ustoupil, ale stejně tak ustoupil i v sousedním NP Bavorský les, kde se nezasahovalo vůbec. Jaká tedy je efektivita drastických těžeb kromě přílivu peněz do pokladen?

Neřešitelná situace

V září 2002 se do šumavského parku dostavila mise dvou odborníků IUCN (Světového svazu ochrany přírody). V lednu 2003 pak byla vydána zpráva IUCN, v níž se konstatuje: „V Národním parku Šumava byl prováděn zásah podle schématu, kterému vnější pozorovatelé mohou jen obtížně porozumět. I v některých nejvyšších lokalitách v samém centru národního parku podél hranic byly provedeny holoseče... Mnoho let sporů, protestů přímo v terénu a bojů ve sdělovacích prostředcích vyústilo ve zcela neřešitelnou situaci... Změna první zóny z 54 fragmentů o celkové ploše 15 400 ha na 9000 ha rozdělených do 135 fragmentů v nejnovější verzi činí provádění plánu péče téměř nemožným... Zásahy těžkou mechanizací, které zanechávají trvalé poškození v krajině, prováděné v tzv. bezzásahové zóně, tj. v místech nepřístupných pro návštěvníky, se jen obtížně dají akceptovat!... Plán péče... dává Správě Národního parku Šumava plnou pravomoc a volnost k organizaci lovů, pokud zdůvodní kontrolu populací.“ Zpráva závěrem doporučuje scelit rozkouskovanou první zónu, přehodnotit přístup veřejnosti do klidové zóny a především zlepšit kontrolu a komunikaci – vytvořit menší řídicí výbor, který by dozíral na management parku, zapojit obce, vědce a neziskové organizace do procesu rozhodování, připravovat projekt regionálního rozvoje jako podklad pro financování EU. Ředitel Žlábek prohlásil, že navržená koncepce parku je věcí odborného výkladu. Otevřel si tím cestu k tomu, aby mohl včas „otočit“. Nyní však má menší podporu na ministerstvu životního prostředí. Řada protestních dopisů míří buď k rukám ministra Ambrozka, nebo premiéra Špidly. Ten se ve svém dopise jednomu z protestujících vyjádřil, že „přes všechny staré a nové obtíže nelze říci, že NP Šumava není parkem evropských parametrů“. Pokud tedy Špidla a Ambrozek přitakávají evropské koncepci šumavského parku, dostává se jeho antievropsky zaměřené vedení do stále větší izolace. Nyní správě parku nezbývá než setrvat u své dosavadní argumentace, dál kácet a tím zůstat věrní své koncepci, anebo změnit názor a tím i ztratit tvář. Zapeklitá situace. Pokud si však na kompetentních místech uvědomili, že národní parky se řídí mezinárodně platnými předpisy, bude pro současné vedení parku velmi těžké prohlásit, že mise IUCN Šumavu nepochopila a že my si půjdeme dál svou antievropskou cestou, zvanou malá domů.