Protesty proti kácení stromů v šumavském národním parku
| Protesty proti kácení stromů v šumavském národním parku | |
|---|---|
| Author | Daniel Takáč |
| Date | 2003-09-25 |
| Source | ČRo |
| Genre | rozhlas |
| Respondent | Jaromír Bláha |
Radiožurnál, Otázka dne
Daniel Takáč, moderátor
Hnutí Duha chce, aby se v nejcennějších částech šumavského národního parku přestalo kácet. Proto také sepsalo petici, kterou dnes přinese ministru životního prostředí Liboru Ambrozkovi. Téma pro Otázku dne s jedním ze členů organizace Hnutí Duha Jaromírem Bláhou. Pane Bláho, dobré ráno.
Jaromír Bláha, člen organizace Hnutí Duha
Dobré ráno.
Daniel Takáč, moderátor
To, že předáte ministru Ambrozkovi petici dnes, to platí?
Jaromír Bláha, člen organizace Hnutí Duha
Ano, to platí. V poledne budeme předávat.
Daniel Takáč, moderátor
Nepřicházíte s ní ale, řekněme, trochu pozdě? Počátkem září totiž skupina expertů, kterou sezval právě ministr Ambrozek, kácení stromů napadených kůrovcem nedoporučila.
Jaromír Bláha, člen organizace Hnutí Duha
Ta komise posuzovala pouze jednu lokalitu u pramene Vltavy. Ministr Ambrozek by teď měl vydat definitivní rozhodnutí, zda se v prvních zónách na Šumavě bude kácet, nebo nebude. Proto budeme předávat petici právě teď.
Daniel Takáč, moderátor
Jaké jsou vaše argumenty pro to, aby se na Šumavě nekácelo?
Jaromír Bláha, člen organizace Hnutí Duha
Za prvé kácení v nejcennějších částech národního parku, v takzvaných prvních zónách, vlastně ničí to, kvůli čemu ty první zóny byly vytvořeny – narušují přírodní procesy, což je hlavní cíl ochrany. Je to proto, abychom viděli, jak se příroda vyvíjí bez zásahu člověka a abychom alespoň v národním parku viděli, jak vypadá přirozený les, do kterého člověk nezasahuje. Kromě toho v těch druhých zónách vznikají rozsáhlé stahektarové holiny, což je ničení přírodního ekosystému horského smrkového lesa na řadu..., na stovky až tisíce let.
Daniel Takáč, moderátor
Teď je otázka, aby podobná holina nevznikla ale právě v té první oblasti kolem pramenu Vltavy, protože podle některých průzkumů nebo šetření expertů vyplývá, že ten les je tak silně napadený kůrovcem, že ty stromy mají jenom minimální šanci přežít?
Jaromír Bláha, člen organizace Hnutí Duha
Ano, ano, je to skutečně tak. Kůrovec nicméně patří k tomu cyklu obnovy horského lesa. Lze počítat s tím, že na tomto konkrétním místě stromy uschnou, postupně se rozpadnou, živiny se vrátí do půdy a z nich vyroste nový mladý les. Ten tam ostatně vyrůstá již teď, takže ten les, ten cyklus obnovy lesa zůstane zachován. Kdyby se ta plocha vykácela, budou tam pařezy, bude tam nutné stromky uměle vysázet a ten vývoj toho lesa půjde úplně jiným směrem, než by se vyvíjel přirozeně. Vlastně tím ztratíme možnost obnovit přirozený les nejméně na sto let.
Daniel Takáč, moderátor
A jak zabránit tomu, aby se tedy kůrovec nedostal do dalších částí lesa?
Jaromír Bláha, člen organizace Hnutí Duha
K tomu je potřeba vytvořit v takzvaném přechodném pásu systém diferencovaných zásahů, který předpokládá, že bychom zasahovali, káceli kůrovcem napadené stromy jednotlivé nebo malá ohniska tak, aby se zde kůrovec nerozšířil, čili jde o to vytvořit přechodné pásmo mezi těmi jádrovými zónami a ven... státními lesy kolem národního parku tak, aby se do nich kůrovec nedostal a postupovat zde přitom šetrně, aby nevznikla holina.
Daniel Takáč, moderátor
Říkáte, nechat tedy les napospas osudu, ať si ho kůrovec spořádá, on se časem obmění. Jakým časem a jsou vůbec dnes podmínky na to, aby ten nový les tam přirozeně vyrostl sám vzhledem ke klimatu, vzhledem k ovzduší, které je v České republice?
Jaromír Bláha, člen organizace Hnutí Duha
Bezesporu, dokonce je to, je ta obnova touto přirozenou cestou mnohem rychlejší než to umělé vysazování a navíc zadarmo. Ukazuje to velmi dobře příklad z Národního parku Bavorský les a také příklad té české části, kde se proti kůrovci nezasáhlo, kde už teď vyrůstají mladé stromky. V těch místech v Bavorsku, kde, které kůrovec napadl například už před dvaceti lety, tak jsou v některých místech stromy vyšší než člověk.
Daniel Takáč, moderátor
Budete tedy předávat petici za Hnutí Duha. Za jak velkou skupinu lidí vlastně mluvíte? Proč třeba místní obyvatelé, alespoň starostové s kácením souhlasí? Jak jste tedy silní?
Jaromír Bláha, člen organizace Hnutí Duha
Počet podpisů, přesný počet podpisů zveřejníme až při samotném předání, nicméně mohu prozradit, že se jedná řádově o tisícovky podpisů. Já se domnívám, že veřejné mínění se přiklání pomalu na naši stranu, že veřejnost nechce, aby vznikaly v národním parku velké holiny a chce, aby národní park splňoval mezinárodní kritéria pro národní parky, ostatně ukázal to i průzkum veřejného mínění, který byl proveden před několika měsíci a který jednoznačně ukazuje reprezentativní vzorek a v něm šedesát jedna procent respondentů jednoznačně odpovědělo, že nechce, aby se v národním parku kácelo.
Daniel Takáč, moderátor
Pane Bláho, já vám děkuji za rozhovor, na slyšenou.
Jaromír Bláha, člen organizace Hnutí Duha
Děkuji, na shledanou.
Daniel Takáč, moderátor
O kácení stromů na Šumavě jsme v Otázce dne mluvili s Jaromírem Bláhou z organizace Hnutí Duha.
