Šumava má všechny tóny ticha, všechny barvy světla

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:23, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šumava má všechny tóny ticha, všechny barvy světla |Author=Právo |Date=2004-10-08 |Source=Právo |Genre=tisk |Respondent=…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Šumava má všechny tóny ticha, všechny barvy světla
Author Právo
Date 2004-10-08
Source Právo
Genre tisk
Respondent

Životní prostředí a ekologie

Inzertní příloha Šumava

Dvě pohoří – Šumava a Český les – vnímané jako jeden masiv: zelené plíce Evropy. Lhostejno, že se na nich mluví česky z jedné a německy z druhé strany. Je to oáza ve střední Evropě vskutku neobvyklá. Tajemná rašeliniště obývá nespočet nadpřirozených bytostí, romantická údolí a hluboké lesy nabíjejí člověka pozitivní energií. Chráněná krajinná oblast pokrývá 1630 km2, nejhodnotnější místa v ní – rašeliniště, ledovcová jezera, pralesové porosty – tvoří Národní park Šumava. Svými 690 km2 je naším největším národním parkem.

Obě pohoří, to jsou i Pláně (rozsáhlé náhorní roviny, svou rozlohou, nadmořskou výškou kolem 1100 metrů a alpínskou vegetací hluboká údolí, brázdy a kaňony horských řek, od Všerubského průsmyku na severozápadě po Vyšebrodský na jihovýchodě. Podhůří a severní předhůří, Pošumaví, je krajina chlumů a chloumků, zvlněná luka posypaná remízky, která oživují oka rybníků a přehrad...

Jenom pár kilometrů před Soumarským mostem, kde obvykle končí vodáci sjíždění horního toku Vltavy, začíná i jedna z nejpozoruhodnějších památek technických - 44 km dlouhý Schwarzenberský kanál na plavení dřeva, který již v 18. století spojil Severní a Černé moře, Vltavu a Dunaj. Dřevo po něm splavené postavilo Vídeň!

Nenajdete lepší terény pro pěší turistiku, ale je to stále více také cykloturistika, která si vás tu získá. Nebo máte raději kanoistiku na řekách Vltavě a Otavě, windsurfing a jachting na jihočeském moři – Lipenském jezeře? Na jeho břehu vznikla Marina Lipno – zábavně sportovní park s přístavištěm pro 144 jachet, sportovní halou pro tenis, squash a bowling, s velkým krytým plaveckým bazénem se subtropickou atmosférou a s lanovkou na Kramolín. Že máte raději zimu? Vám nabízí Šumava výborné podmínky pro zimní sporty: Železná Ruda, Špičák, Zadov, Churáňov, Nové Hutě a Kvilda – to nejsou jenom jména, ale i řada dobře upravovaných sjezdovek a běžeckých tratí.

Pro tu krásu krajiny bychom málem zapomněli na památky! Seznamte se: hrad a zámek Horšovský Týn, Chodský hrad v Domažlicích, zámek v Poběžovicích, hrady Kašperk, Švihov, Velhartice, Rabí – nejrozsáhlejší hradní zřícenina v zemi, Rožmberk nad Vltavou, hrad a zámek Český Krumlov, zámek Kratochvíle, klášter ve Vyšším Brodě.

Raději lidovou architekturu? Tu charakteristickou pro Šumavu lze vidět v Hartmanicích, Srní, Dobré, Stachách, Chalupách, Volarech a Radbuze. Prachatice a Volary – významná města na Zlaté stezce, či Horní Planá a Rožmberk v lipenské oblasti, také Domažlice – centrum folklórních tradic Chodska – jsou další města, která by návštěvník Šumavy neměl vynechat.

A ještě něco – jste houbaři? Nebo raději sbíráte než kupujete lesní plody? A nebyli jste na Šumavě? Tak to raději nikde neříkejte, aby nebyla ostuda!

Co je v kraji ještě k vidění

Černé jezero je největším (18,4 ha), nejhlubším (40,6 m) a nejvýše položeným (1008 metrů nad mořem) jezerem na české straně Šumavy.

Chudenice – rodové sídlo Černínů z Chudenic jsou svým způsobem historickým unikátem: obec poprvé vzpomínaná r. 1291 patřila od svého vzniku až do roku 1945 jedinému rodu – Černínové je nikdy neprodali.

Nejvyšší horou protektorátu Böhmen und Mähren se po zabrání československého pohraničí Němci stala hora Javorník (1066 m n. m.). Kašperské hory, druhý, po Jílovém nejvýznamnější středověký zlatorudný revír v Čechách.

Poslední medvěd v Čechách byl skolen 14.11.1856 na Šumavě, blízko osady Jelení.

Klenová, jako hrad romantická zřícenina, coby zámek stále známější galerie výtvarných umění, je mj. rodištěm skladatele, cestovatele a humanisty Kryštofa Haranta z Polžic a Bezdružic.

Hrad byl založen na konci 13. století k ochraně otevřeného údolí řeky Mže při pomezním hvozdu. Právě Harantové hrad rozšířili o renesanční trakt.

Na cestě mezi Prášilami a Srním v místech kolem Velkého Boru, se v jednom místě otevře pohled na panorama směrem ke Kašperku.