Park za chalupou

Park za chalupou
Author	Ivana Harantová
Date	2004-10-14
Source	Klatovský deník
Genre	tisk
Respondent

Zdálo by se, že mít za chalupou národní park, navíc tak nádherný národní park jako je Šumava, by mělo být něčím, nač je člověk hrdý. No, řekněte, chalupníče, lidé z celé republiky a půlky Evropy se na to jezdí dívat a vy na to koukáte z okna!

Jenže to jsou jen teorie, a kdyby se o nich šumavský chalupník dozvěděl, vzal by bejkovec a hnal by mě, že bych se nestačila divit. Sotva totiž překročí práh, začne zakopávat o četná omezení, která s sebou parková ochrana přírody nese. Tu nesmí vkročit, tam taky ne. Rád by přistavěl patro pro mladé, ale nesmí. Mladí se tedy rozhodnou postavit si rodinnou farmu s okny plnými muškátů, za nimiž by se mohli ubytovat turisté, a s koňmi, na nichž by mohli jezdit. Nesmějí.

A tak, řeknete-li před Šumaváky „národní park“, většina jich zatne pěsti. Stát je totiž leckdy nespravedlivý. Chrání šumavskou přírodu, ale nechrání její lidi. Lidi, kteří v horách žili odjakživa, kteří tam pracovali a přiváděli na svět děti. Lidi, kteří tam žijí i dnes a pořád přivádějí na svět děti, a i pro ně možná Šumava bude celoživotním domovem. A všichni tihle lidi by si zasloužili, aby jim konečně někdo řekl: vím, nesmíš tohle a tohle. Ale dám ti za to něco jiného.

Tohle se na Šumavě zatím neděje. A proto se obce hádají s parkem a park s obcemi, proto mají tamní lidé ochrany přírody plné zuby. A proto nejsou na svůj národní park pyšní.