Z rašelinišť mizí meliorace

Z rašelinišť mizí meliorace
Author	Ivana Harantová
Date	2004-07-14
Source	Plzeňský deník
Genre	tisk
Respondent

Šumava – Mezi nejcennější lokality Národního parku Šumava patří rašeliniště připomínající severskou přírodu. V odlehlých částech pohoří se však návštěvníci mohou setkat s rašeliništi i lesními porosty, jež byly v minulosti odvodněny sítí melioračních kanálů.

Jak uvádí mluvčí Správy Národního parku Šumava Radovan Holub, odvodnění kopali lesáci a zemědělci už od konce 19. století a budování meliorací ve slatích pokračovalo za socialismu. Některé drenážní rýhy jsou podle něj až dva metry hluboké a tři metry široké. Hlavním cílem vysoušení slatí a podmáčených porostů bylo vytvoření hospodářského lesa, kultivace zemědělské půdy a průmyslová těžba rašeliny.

„Odvodňování má pro rašeliniště, podmáčené lesy a jiné mokřady fatální důsledky. Způsobuje vysychání, mizí vzácné typy vlhkomilných rostlin a mokřadních živočichů a dochází i k zániku mokřadu,“ říká Holub. Botanička parku IvanaBufková dodává, že krajina bez mokřadů se nemá možnost ochlazovat, a proto se přehřívá. „Zničení rašeliniš) a mokřadů znamená změnu celého ekosystému,“ vysvětluje botanička.

Záchranou podmáčených území a nápravou škod na vodním režimu Šumavy se zabývá tým odborníků ze správy parku i mimo ni. Pro současné období a několik příštích let jsou pro ně prioritní Modravské slatě, slatě u Borových Lad a Vltavský luh.

„Brigádníci a sezonní pracovníci přehražují v rámci revitalizací slatí nevhodné drenáže a meliorační rýhy systémem pevných dřevěných hrází nebo pomocí hatí. Pracují v těžko přístupných oblastech a bez techniky. Celkem už přehradili osmnáct kilometrů odvodňovacích kanálů a zapustili patnáct set dřevěných hrází,“ říká Holub. Revitalizace je hrazena rozpočtu správy parku, z dotací ministerstva životního prostředí a počítá se i s využitím fondů Evropské unie.