Modrý sloup je pro běžkaře zakázán

Modrý sloup je pro běžkaře zakázán
Author	Karel Havlík
Date	2004-11-25
Source	Právo
Genre	tisk
Respondent

Životní prostředí a ekologie

Každou šumavskou zimu se těší čeští běžkaři, kteří se prohánějí na lyžích v okolí Modravy, na návštěvu bavorských vísek. Němečtí lyžaři by se zase rádi zastavili na Březníku a Modravě. Za nejkratší spojnici mezi Bavorským lesem a šumavským parkem je považován někdejší hraniční přechod Modrý sloup.

„Poprvé byl otevřen za vlády panovníka Karla IV. a poprvé uzavřen za existence hraničního pásma a zadrátované hranice. O znovuotevření Modrého sloupu usilujeme už dvanáctý rok. Zatím vychází naše snaha naprázdno,“ postěžoval si dlouholetý starosta Modravy Antonín Schubert a dodal: „Máme na svém území pětadvacet kilometrů dlouhou hranici s německými sousedy, ale ani jednou cestu k nim.“

S důvody neotevření přechodu se vedení Správy národního parku Šumava nikdy netajilo. Nejdříve argumentovalo tím, že obci chybí infrastruktura a není na příliv turistů připravena. To dnes již neplatí. Modrava se pyšní od letošního podzimu např. novou dominantou – víceúčelovou, turisticky atraktivní budovou s informačním střediskem. Příští rok v obci vyroste unikátní dřevařské muzeum. Nyní ochránci přírody operují, že by provoz přechodu plašil vzácného tetřeva hlušce.

Starosta namítá: „Přežila-li populace tetřeva činnost národního parku a nevyplašil-li ptáky ani řev helikoptér, pak by byla přítomnost turistů spíše prvkem přirozenějším.“

Celé Luzeňské údolí, včetně Modrého sloupu, náleží do první, nejvíce chráněné zóny a od letošního května patří „ptačí oblast“ do programu Natura 2000. Vyskytují se tady přísně chráněné rostliny např. hořec pannonský a starček horský.

Stovka Čechů a skoro dvě stovky Němců, kteří se setkali na hraniční hoře Luzný, aby si připomněli historický Modrý sloup, s názory úředníků nesouhlasí. K hoře vede turistická stezka s informačními tabulemi, které upozorňují na první zónu a na přítomnost chráněných opeřenců milujících klid. „Otevření Modrého sloupu je ve veřejném zájmu. Požadují to turisté, lyžaři i obce na obou stranách hranic a představitelé Plzeňského kraje,“ uzavírá Schubert, který stále doufá v obnovení přechodu.