Jezerní slatí vede naučná stezka

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:24, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Jezerní slatí vede naučná stezka |Author=lim |Date=2004-06-29 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }} Životn…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Jezerní slatí vede naučná stezka
Author lim
Date 2004-06-29
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Životní prostředí a ekologie

Tip na výlet

Kvilda – Zajímavá naučná ministezka Jezerní slať seznamuje turisty na trase dlouhé pouhých sto dvacet metrů s jednou z největších veřejnosti přístupných slatí u nás.

„Příchod ke stezce je z parkoviště vybudovaného na levé straně komunikace Kvilda – Horská Kvilda, dva kilometry severně od obce Kvilda. Pohodlná lesní cesta v délce dvě stě metrů vede k východnímu okraji rezervace Jezerní slať. Zde je dvoupatrová rozhledna, z níž můžeme celou více než stohektarovou slať přehlédnout,“ uvedl externí pracovník prachatického Centra ekologické výchovy Dřípatka Bohuslav Nauš.

Ve slati žijí vzácní živočichové

Do chráněného území vede návštěvníky cesta nad úrovní terénu, dlouhá právě oněch sto dvacet metrů a zakončená vyhlídkovou plošinou. Podél chodníku jsou umístěny tabulky s názvy některých chráněných rostlin, jako je například ve střední Evropě vzácná bříza zakrslá, dále suchopýr pochvatý, brusnice vlochyně, kleč horská a řada dalších.

„Velmi unikátní je fauna Jezerní slatě. V neporušené části vrchoviště byly objeveny silné populace na rašeliništi žijících severských pavouků ze skupiny slíďáků a výskyt dvou set čtyřiceti druhů severských nočních motýlů. Z ptačích druhů zde byly zaznamenány čečetka zimní, bramborníček hnědý, linduška lesní, bekasina otavní a další,“ vyjmenoval Bohuslav Nauš. Vzácné živočichy doplňují i myšivka horská, tetřívek či rys ostrovid.

Název Jezerní dostala zdejší slať podle malého jezírka, které je však už zarostlé rašeliníky. Slať je v současnosti I. zónou Národního parku Šumava. Přírodní rezervace je horským rašeliništěm na rozvodí Vltavy a Otavy v nadmořské výšce od 1057 do 1075 metrů. Největší hloubka rašeliny je sedm a půl metru a chráněné území je zčásti porostlé klečí.

Slať je nejchladnějším místem v kraji

„Přes zimu jsou slatě pro turisty uzavřené, protože klečové porosty jsou velmi křehké a snadno se lámou. Slatě jsou v zimě uzavřené také proto, aby návštěvníci neničili terén v obdobích nástupu zimy a tání. Návštěvníci by z přírodních krás slatí stejně nic neviděli, protože v zimě je tam většinou víc než metr sněhu,“ upozornil mluvčí Správy Národního parku Šumava Radovan Holub. Jezerní slať je s průměrnou roční teplotou pouhé dva stupně Celsia nejchladnějším místem v jižních Čechách. „Mrazíky tam jsou po celý rok. I v měsících vrcholného léta v červenci a srpnu je v průměru deset dnů, kdy na Jezerní slati noční teploty klesnou pod bod mrazu,“ poznamenala Svatava Křivancová z českobudějovického Českého hydrometeorologického ústavu. Meteoroložka si libuje, že díky spolupráci s Antonínem Vojvodíkem z Vimperka, který měří na Šumavě teploty už od roku 1986, může v počítačové databázi vyhledat i extrémní teploty z této zajímavé lokality.

„Nejnižší teplota byla na Jezerní slati zaznamenána 30. ledna 1987, a to minus 41,6 stupně Celsia. Pod minus třicet tam klesá teplota prakticky v každé zimě. Zajímavé je i srovnání s Churáňovem, který je od Jezerní slatě vzdálen vzdušnou čarou zhruba pět kilometrů. Není výjimkou, kdy jsou noční teploty na Jezerní slati o deset stupňů nižší než na Churáňově. Extrémní rozdíl mezi těmito dvěma stanicemi byl zaznamenán 4. února 1993, kdy dosáhl dokonce 26,8 stupně Celsia,“ popisuje Svatava Křivancová.

Příčinou výrazně chladného charakteru podnebí na Jezerní slati je přitom podle klimatologů výskyt výrazných přízemních inverzí teploty vzduchu při každém nočním vyjasnění a uklidnění větru.