Kužvart? Bronzový Ropák nemůže být eurokomisařem
| Kužvart? Bronzový Ropák nemůže být eurokomisařem | |
|---|---|
| Author | Vladimír Just |
| Date | 2004-01-22 |
| Source | Lidové noviny |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Premiér Špidla, který se snad opravdu chce navržením Miloše Kužvarta za komisaře EU „elegantním“ způsobem zbavit opozičního poslance v dresu koalice, o něm prohlásil, že „byl úspěšným ministrem životního prostředí“. Premiér má v tomto případě velmi krátkou paměť, a tak nezbývá, než slábnoucí paměť osvěžit několika základními fakty.
Kužvart stihl za čtyři roky svého funkčního období prohrát vše, co se prohrát dalo (dálnice přes Středohoří, JETE, energetická strategie státu aj.). Svou arogancí a neschopností komunikace si postavil proti sobě doma obce a v zahraničí vrcholné environmentální instituce (IUCN, WWF, PanParks – nechal např. napsat urážlivý dopis představitelům IUCN, že jejich rozumy u nás nepotřebujeme, a když, tak si budeme vybírat, kdo nás smí, a kdo nesmí kontrolovat).
Podařilo se mu nakonec zdiskreditovat svou činností ochranu přírody nejen mezi jejími tradičními odpůrci (podnikatelé, lanovkáři, betonářská lobby), ale vzbudil odpor i mezi nevládními organizacemi či přírodovědnými ústavy AV ČR (viz petice více než stovky přírodovědců v r. 2001 proti jeho praktikám). Na mezistátních jednáních o JETE, jichž se pravidelně zúčastňovali ministři životního prostředí zainteresovaných vlád, ho nebylo nikdy vidět: za nás jednali vždy pouze Zeman, Grégr, Kavan aj.
Nebylo divu, že v tradiční anketě o největšího ničitele životního prostředí ocenili přírodovědci, ekologové a publicisté čtyřleté Kužvartovo působení ve funkci bronzovým Ropákem roku 2002.
To jsou paradoxy!
Kužvart byl jediným polistopadovým politikem, který v soukromém dopise (podzim 2001), a to výslovně „jako ministr životního prostředí“, přímo intervenoval u generálního ředitele České televize za zákaz nepohodlného investigativního cyklu, který jej kritizoval (Nedej se). Myslím, že jde o českou raritu: ministr životního prostředí požaduje zákaz jediného ekologického pořadu na obrazovce.
Paradoxy však pokračují: člověk, který se vydává za ekologa a Evropana, zdvihá v Poslanecké sněmovně ruku proti proevropským ekologickým projektům a svým hlasem v podstatě zabrání jejich přijetí u nás (soustava chráněných území Natura 2000). Je to stejný paradox, jako když se „demokrat“ a „Evropan“ při parlamentních volbách 2002 v médiích nepokrytě raduje z úspěchu totalitní strany (Kužvart: „Skvělé, jak to ti komančové nandali koalici!“).
V jedněch novinách (MfD) se Kužvart holedbá, že mluví „plynně anglicky, rusky a německy“, v jiných (LN) kromě angličtiny „je schopen komunikovat i v němčině“. Mezi „plynně“ a „schopen komunikovat“ je drobet rozdíl. Já sám se považuji za jazykového antitalenta, ale „jsem schopen komunikovat“, ústy i rukama, hned v několika světových jazycích...
Brusel prý očekává od kandidáta na komisaře tři věci: „Musí být evropsky zaměřený, nezávislý a musí mít politickou citlivost.“ (MfD 15. 1.) Bude-li tímto komisařem za Českou republiku skutečně Miloš Kužvart, stane se za půl milionu měsíčně jeden exportní český kozel zahradníkem.
