Šumavu ničí ochránci, míní lesník

Šumavu ničí ochránci, míní lesník
Author	Vladimír Rada
Date	2004-02-24
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Životní prostředí a ekologie

Názor

Z otevřeného dopisu lesníka Vladimíra Rady hejtmanovi Plzeňského kraje Petru Zimmermannovi Vážený pane hejtmane, píše Vám obyčejný lesník, který sloužil na Šumavě zahrnující i část dnešní LS Modrava (u bývalého LZ Kašperské Hory) celkem 37 let, dnes již třináct let ve starobním důchodu. Po celou tu dobu byla tato část Šumavy krásně zelená. A to proto, že na základě dlouholetých zkušeností našich předchůdců – lesníků, byla ustanovena ČSN o prevenci a boji proti kůrovci, kterou jsme byli povinni bezpodmínečně dodržovat. Pro Národní park Šumava tato ČSN neplatí?

Je to národní park, kde mimo slatí, rašelinišť, bystřin, horských luk a pastvin stále většinu plochy zaujímá les, a proto se tak také k němu musíme chovat.

Prosím Vás, udělejte z titulu veřejné a politické funkce i z titulu člena rady Národního parku Šumava maximum pro to, aby nám naši „ekologové“ a „ochránci“, nezničili i zbývající část Šumavy! Vždyť jsou to snílkové, bez jakékoliv odpovědnosti. Zřejmě nemají o pěstování lesa a jeho ochraně žádné vědomosti. Jejich dogmatické a cynické názory, jako například: „Uschlý les je turistickou atrakcí první třídy“ nebo „kůrovec není hrobařem, ale porodníkem nové generace porostů“ a podobně. Stačí to, co již za těch pár let svou aktivitou dokázali...

Před třemi lety se mi naskytla možnost se podívat do lokality v první zóně Národního parku Šumava, která měla být nejpřísněji chráněna, na LS Modrava, kde jsem působil (od Černé Hory, přes Mokrůvku, Březník, Špičák až k Roklanské nádrži). Byla to pro mne otřesná podívaná, i když nějaké zprávy o tomto stavu jsem již měl. Všude, kam oko dohlédlo, hrůzostrašný suchý les nebo veliká holina (některá částečně zalesněna pionýrskou dřevinou jeřábem a oplocena). Prostě – strašná a trestuhodná ekologická katastrofa, způsobena kůrovcem, za vydatné pomoci člověka. Lidskou hloupostí tady došlo i k znehodnocení tisíců kubíků kvalitní dřevní hmoty, na obrovské lesní ploše (to jsme tak bohatý stát?) – a dosud nebyl nikdo popohnán k odpovědnosti! Jak je to možné?

Srovnávat Národní park Šumava s Bavorským národním parkem může pouze ten, kdo nezná a nebo nechce znát zdejší klimatické podmínky. Národní park Šumava, konkrétně oblast LS Modrava, má se svou severní expozicí vytroušené dřeviny, které jsou svým složením ideálním žírem pro kůrovce. V obdobných lokalitách v ČR s nadmořskou výškou 1100 až 1300 m roste pouze kosodřevina, ale na LS Modrava zdatné smrky (s výskytem velmi cenné „resonanční“ hmoty). Bavorský národní park má expozici jižní, kde po několika stovkách metrů je již les smíšený a tedy pro kůrovce neatraktivní. Plně souhlasím s obavami a názory starostů obcí Srní a Hartmanic. Kůrovec se musí stále hlídat, kontrolovat a likvidovat. Jinak bude ještě větší ekologická katastrofa i národohospodářská škoda. Už je ale trochu pozdě. Čtyři roky bez zásahu podle hesla „Příroda si pomůže sama“ udělaly své!

Ještě bych se chtěl vyjádřit k názoru samotného nového ředitele NP Šumava – pana Pavlíčka ze dne 6. 2., že „holiny jsou horší než uschlý les“. Je vidět, že lesnickému řemeslu zrovna moc nerozumí, a to je škoda.

Kolik let potrvá, než tento uschlý les padne hnilobou nebo větrem na zem a utvoří na velmi dlouhou dobu nepropustnou plochu, později stejně holinu k následnému obtížnému a tedy drahému zalesnění? Ale to již zřejmě nikoho nezajímá.

Holinu totiž můžeme začít zalesňovat ihned. Stejně to potrvá několik let, než bude kultura zajištěna.

A proto – nezasahovat proti kůrovci je obdobné barbarství, jako když se proti zákonům přírody kácí tropické pralesy!