I ministr by měl nejdřív číst a až pak soudit
| I ministr by měl nejdřív číst a až pak soudit | |
|---|---|
| Author | Libor Ambrozek |
| Date | 2002-01-28 |
| Source | Hospodářské noviny |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Ministr životního prostředí Miloš Kužvart v článku V době postprivatizační (HN 18. ledna) zneužil toho, že málokdo po večerech studuje návrh zákona o Národním parku Šumava. Přinejmenším on by si však měl přečíst pozměňovací návrh sněmovního výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí – konkrétně paragraf 2 odstavec 3. Vyvrací totiž bludy, které ministr usilovně šíří. Mám na mysli zejména jeho nehorázné obvinění českých ekologických organizací, bývalého ministra životního prostředí Ivana Dejmala a mé maličkosti, že připravujeme možnost vytunelování národního parku. I po zběžném čtení by zjistil, že náš návrh riziko tunelování naopak výrazně snižuje. Už tím, že výslovně vylučuje převod lesů či jiného státního majetku na obecně prospěšnou společnost. Ze státního majetku nebude této neziskové veřejnoprávní instituci patřit ani židle. Oddělen zůstane pouze výkon některých hospodářských činností – místo soukromým lesním akciovkám bude správa parku vydávat příkazy ke konkrétnímu kácení či sázení „své“ veřejnoprávní společnosti. Vytunelovat národní park tak nadále nebude moci nikdo jiný, než výhradně Kužvartovi podřízení. Nový zákon jim to ovšem ztíží – ve správní radě společnosti budou totiž zastoupeny také místní obce a experti. Soukromé akciové společnosti – často najímané odjinud než z regionu – si nyní svůj výdělek ponechávají. Navrhovaná společnost s ním podle zákona nesmí udělat nic jiného, než jej beze zbytku investovat do ochrany přírody a šetrného rozvoje regionu. Zda v daném roce více podpořit obnovu turistického značení či třeba šumavský eko-autobus, bude rozhodovat správní rada jmenovaná z větší části v režii ministerstva. Taková změna sice není zásadní, přesto by byla vhodná. Místní starostové kritizují stávající systém jako neprůhledný, v několika případech došlo ke zcizení neoprávněně vykáceného dřeva, řadu pochybení zjistila Česká inspekce životního prostředí. Sám jsem si troufl předloni v listopadu ministra interpelovat ve věci zneužívání dotace ze Státního fondu životního prostředí správou parku. Dodnes nemám odpověď. Kužvartův úřad cudně mlčí nejen o průšvizích svých úředníků, ale i o tlaku svého smluvně-opozičního partnera na radikální zmenšení parku. V našem parlamentním výboru se prozatím podařilo destruktivní návrh ODS těsně přehlasovat. Ve sněmovně ale bude čtyřkoalice k obraně národního parku potřebovat hlasy většiny sociálních demokratů. Podivné vystupování ministra Kužvarta nám v tom ale příliš nepomáhá.
Autor je stínový ministr životního prostředí za čtyřkoalici
