Verdikt klatovského soudu těší obce

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:25, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Verdikt klatovského soudu těší obce |Author=Eva Tichá |Date=2002-02-08 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent= }…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Verdikt klatovského soudu těší obce
Author Eva Tichá
Date 2002-02-08
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

Rozhodnutí o vracení lesů na Šumavě může být precedens. Stát možná přijde o mnoho cenných ploch.

Stát možná v budoucnu přijde o nejcennější lesy, jež jsou nyní součástí národních parků – to vše může zapříčinit jediný verdikt klatovského okresního soudu v kauze vracení majetku v Národním parku Šumava obcím.

Klatovy – Stát zřejmě přijde o desítky tisíc hektarů lesů v nejcennějších přírodních lokalitách v zemi. Část hvozdů, které doposud byly chloubou tuzemských národních parků, by měly přejít jako historický majetek pod správu obcí. Skutečnost, že parky budou zřejmě muset vydat část lesů obcím, vyplývá z nedávného rozsudku klatovské okresního soudu. Na ten se obrátilo ministerstvo životního prostředí, když Národní park Šumava začal obcím vracet první tisíce hektarů lesů. „Proti sobě stojí dva zákony. Jeden hovoří o tom, že máme lesy obcím vydat, druhý říká, že lesy v národních parcích jsou nezcizitelné. Nechtěli jsme být obviněni z rozdávání státního majetku,“ vysvětluje mluvčí šumavského národního parku Zdeněk Kantořík, proč se nadřízení na ministerstvu rozhodli podat žalobu. Na Šumavě získaly nejvíce lesů Kašperské Hory. Právě některé jejich nemovitosti posloužily u soudu jako modelový příklad. „Soud rozhodl, že vůle zákonodárců byla jasná – vrátit historický majetek obcím,“ komentuje Kantořík prohru ministerstva v soudní při. „V záležitosti navracení lesů obcím se jedná o značný majetek státu. Musíme mít proto stoprocentní jistotu, komu skutečně patří. Případ ze Šumavy je precedentní a budeme jej brát jako bernou minci i pro ostatní národní parky v republice,“ vysvětluje Jiří Staněk z ministerstva životního prostředí, proč se o verdikt zajímají i jiné národní parky. Ministerstvo se ovšem ještě odvolá ke krajskému soudu. Správci nejcennějších území v republice považují od počátku zákon o navracení historického majetku obcím za nešťastný. „Ideální je, když lesy v národních parcích má jeden vlastník. Odpadá tím složité jednání s mnoha majiteli o tom, jak v lesích hospodařit,“ míní Zdeněk Kantořík. „Nyní jsou obce osvícené a slibují, že budou respektovat náš názor, ale každé čtyři roky se představitelé radnic mění. Noví zastupitelé mohou mít na hospodaření jiný názor,“ obává se Kantořík likvidace cenných míst. Vedení národních parků se obává, že noví majitelé by mohli sledovat jiné cíle, než zachování nedotčené přírody – například co největší zisky. Pro přísně chráněná území mohou přitom neodborné zásahy znamenat katastrofu. Obce podobné názory odmítají. „Zatím jsme neměli se správci parku jediný problém. V lese dokážeme pracovat stejně dobře jako oni,“ tvrdí starosta Kašperských Hor Vladimír Marek, který nezastírá, že město chtělo lesy vrátit i kvůli velkým ziskům. „Po roce hospodaření máme v pokladně o dvanáct milionů korun více. Kdybychom se chovali tvrdě ekonomicky, peněz by bylo ještě více,“ pochvaluje si nový zdroj peněz starosta.