Beseda s místostarostou Strakonic Pavlem Pavlem

Beseda s místostarostou Strakonic Pavlem Pavlem
Author	Naděžda Hávová, Vladimír Kroc
Date	2002-12-09
Source	ČRo
Genre	rozhlas
Respondent	Pavel Pavel

Radiožurnál, Dva na jednoho

Naděžda Hávová, moderátorka

Ze Strakonic k nám přijel místostarosta a experimentální archeolog, inženýr Pavel Pavel, dobrý den.

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Dobrý den.

Vladimír Kroc, moderátor

Pavel Pavel se narodil 11. března 1957 ve Strakonicích, jako kluk chtěl být malířem, věnoval se sjezdovému lyžování, v roce 1981 absolvoval Vysokou školu strojní a elektrotechnickou v Plzni, obor konstruktér obráběcích strojů. Potom deset let pracoval jako projektant v Agrostavu Strakonice, dva roky působil jako učitel odborných předmětů na průmyslovce.

Naděžda Hávová, moderátorka

Proslul tím, že v roce 1986 rozchodil sochy Moai na Velikonočním ostrově, kam se dostal jako člen výpravy norského etnografa Thora Heyerdahla.

Vladimír Kroc, moderátor

Řešení archeologických záhad se věnoval dál, následoval pokus o zvednutí spadlého třicetitunového kadovského viklanu, zabýval se otázkou, jak stavitelé města Tiahuanaco dopravovali obří kameny přes jezero Titicaca, nedává mu spát tajemství pravěké svatyně Stonehenge.

Naděžda Hávová, moderátorka

Založil firmu na stěhování obřích břemen a v roce 1998 uspěl ve volbách do městského zastupitelstva a je místostarostou stále.

Vladimír Kroc, moderátor

V podzimních senátních volbách neúspěšně kandidoval do horní komory parlamentu.

Naděžda Hávová, moderátorka

Pavel Pavel je ženatý, manželka Soňa je zubařka, mají patnáctiletého Dana a dvanáctiletou Veroniku.

Vladimír Kroc, moderátor

Zdá se, že rodiče měli smysl pro humor, ulehčili vám život, že vám dali stejné křestní jméno jako příjmení, ostatně v rapanuištině opakování slov umocňuje jejich význam.

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

No, tak aspoň jsem si tak nějak snadněji vyplňoval dotazníky a rychle jsem si jméno zapamatoval, bohužel si ho však zapamatovávají ti ostatní.

Vladimír Kroc, moderátor

Proč říkáte bohužel?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

No, tak, když jsem byl kluk a dělal jsem nějaké průšvihy, tak si ho zapamatovali a věděli z celé party, že tam toho znají.

Vladimír Kroc, moderátor

Pavel Pavel. Dělal jste je často, ty průšvihy?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Ne, já ne, ale vždycky...

Vladimír Kroc, moderátor

Se to na vás svedlo.

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Taky trošku, no, měl jsem skvělé kamarády, se kterými jsem prožil báječné dětství, kdy jsme ještě stříleli praky a lovili jsme žáby a čolky a bydleli jsme na okraji Strakonic tehdy, dneska už je to vlastně pohlcené další zástavbou, takže na dětství hrozně moc rád vzpomínám.

Vladimír Kroc, moderátor

Když o tom tak mluvíte s nostalgií, Dan už nestřílel prakem? Váš syn?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Ne, ne, sice jsem mu ho ukázal, jak vypadá, ale nedal jsem mu ho do ruky, myslím si, že dneska už je všechno nebezpečné, ne.

Naděžda Hávová, moderátorka

V devětadvaceti jste se setkal se slavným badatelem Thorem Heyerdahlem při výpravě na Velikonoční ostrov, měl jste možnost se k němu dostat blíž? Spřátelili jste se?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

No, tak ono je to obtížné říkat spřátelit. Mně bylo devětadvacet a jemu bylo šedesát devět, tady byl určitý věkový rozdíl, ale každopádně jsem měl možnost s ním prožít dvacet čtyři dnů a bylo to nádherné, protože jsme spolu byli od snídaně do večeře, vlastně i po večeři, kdy už jsem byl unaven po celodenním shonu ve vedru, tak třeba tam přišli turisté z Austrálie a požádali ho o přednášku a on ještě přednášel dlouho po půlnoci. Pro mě to bylo úžasné překvapení nebo nové poznání, já ho znal z knížek, z jeho dobrodružných knížek, kde byl líčen jako hrdina a najednou jsem s ním byl a viděl jsem, že je skromný, ale zároveň pracovitý. Celý den vlastně hovořil o té práci, která nás ten den čeká nebo tu, co jsme dělali a vlastně jsem si říkal, jestliže takhle pracuje intenzivně padesát let, tak potom ty výsledky někde musí být vidět. Na druhou stranu jsem ho také zažil v okamžicích, kdy se zachoval velice energicky, kdy najednou z tichého, nechci říkat zádumčivého, ale skromného člověka zahřímala ohromná síla, kdy bojoval o to, aby prosadil svůj názor, nebo aby proti úředníkům chilským jako prosadil cestu na Velikonoční ostrov, půjčení sochy Moai a další a další. Byla to báječná, úžasná škola.

Vladimír Kroc, moderátor

Thor Heyerdahl se dožil sedmaosmdesáti let a vlastně celý život prožil takto bohatě. Vy jste se s ním ještě potom několikrát setkal, tuším, naposledy na Kanárských ostrovech v tom etnografickém parku v Geemaru.

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Smrt jej bohužel zastihla v době, bych řekl, plného rozkvětu sil, protože měl připravené další knížky a další expedice, dokonce s panem inženýrem Miroslavem Zikmundem plánovali i cestu do Čech, bohužel se už nekonala. Byl celý život činorodý a myslím si, že díky svým příběhům, díky svým cestám, ale i krásným knížkám a filmům ovlivnil spoustu kluků a holek na celém světě.

Vladimír Kroc, moderátor

Ostatně i Pavla Pavla.

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

I mě.

Naděžda Hávová, moderátorka

Jak na vás vlastně zapůsobil Velikonoční ostrov, kam se teď v lednu chystáte potřetí? /nesrozumitelné/ původních obyvatel pupek světa je vlastně asi nejodlehlejší obydlené místo na zeměkouli, je opravdu takové tajemné, jak si ho představujeme právě z četby knížek?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Velikonoční ostrov na vás působí v několika rovinách. Pro nás suchozemce je to hlavně ostrov v Tichém oceáně, to znamená palmy, krásný příboj, skaliska, škebličky plus sochy Moai a ty sochy Moai k vám dolehnou vlastně až sem k nám do Čech prostřednictví knih, autorů, kteří o tom píší, nebo prostřednictvím filmů, to znamená, na mě dolehl Velikonoční ostrov dávno před tím, než jsem se tam poprvé dostal, a to právě je tím tajemnem, těmi sochami Moai. Samozřejmě, když se ten člověk dostane přímo na místo, tak najednou zjišťuje, ano, je to ostrov, nikde daleko není nic jiného než moře a jsou tam sochy Moai, ale mimo toho je tam šílené vedro, vítr nebo vichřice, dokonce jsem tam v létě nastydl, protože bylo poměrně zima, víří se tam prach, ťápete v loužích, je to dost rozporuplné, plus já jsem tam zažil období, kdy tam bylo naprosto všechno spálené sluníčkem a tam všude trčí sochy Moai a právě z té pustiny, když jsou tam tyhle ty čtyři, pět, šest, deset metrů velké sochy, tak to na vás působí fantastickým zážitkem, takže ono to působení toho ostrova je všelijaké. Potom jsou tam samozřejmě ještě domorodci, což je kapitola sama pro sebe.

Vladimír Kroc, moderátor

Těch soch je na devět set, vy jste se experimenty s obřími sochami Moai zabýval už od roku 1982, vzpomenete si na ten záblesk, na tu vteřinu, kdy vás osvítil nápad, jak mohly, v uvozovkách, chodit ty obrovské sochy?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

No, vzpomenu si velice dobře, protože takový dost opakovaný námět, dokonce jsem ho popsal i ve své knize Rapanui, což je deník z naší cesty na Velikonoční ostrov. Já jsem se tím zabýval delší dobu, jak vlastně domorodci mohli sochy stěhovat. Samozřejmě první myšlenka například od pana Erika von Dänikena, že tam přiletěli mimozemšťané, vyřezali sochy laserem z tvrdé skály a převezli je na místo pomocí létajících talířů, je zajímavá.

Vladimír Kroc, moderátor

Celkem jednoduché řešení.

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Je to jednoduché, asi by to bylo i filmařsky zajímavé, ale zatím to nikdo nedokázal, myšlenky jsou i takové, že vlastně tam byli kouzelníci, kteří sochy stěhovali vzduchem, nebo že domorodci tahali sochy v leže po bramborové kaši, dovedete si představit bramborovou kašovou dálnici napříč ostrovem? A potom jsou staré legendy, které vyprávějí, že sochy chodily ve stoje kývavým pohybem a já když jsem si prošel i tu myšlenku kývavým pohybem, jestli si pamatujete takové ty dětské panenky, které se nakloní napravo nebo nalevo a ony se zase vrátí do té původní polohy, tak jsem si říkal, vždyť ty sochy takhle se sice mohou naklonit, ale vrátí se, nepadnou, pak jsem si myslel, že by třeba ty sochy se daly polít vodou, nechat zmrznout, aby měly takovou velkou kouli zespoda, jenomže Velikonoční ostrov je v subtropech, takže tam toho mrazu se jaksi moc nenajde, a tak jsem se vrátil k těm prozaičtějším způsobům stěhování. Je pravda, že dnešní popeláři stěhují popelnice po hraně, nezvedají je přesto, ač jsou těžké, tak je dokáží celkem dobře transportovat, se sudy je to něco podobného a běžná maminka v domácnosti, když uklízí, tak také skříň posune z jedné strany, z druhé strany a ta skříň putuje, čili kantuje.

Vladimír Kroc, moderátor

Přesně to jsem chtěl říct, že ty geniální nápady bývají překvapivé svojí jednoduchostí, ale měl jsem na mysli v té otázce, jestli si pamatujete ten okamžik, kdy vám to blesklo hlavou, jestli víte, kdy, kde to bylo, ten nápad. To se nedá takhle říct?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

V blahé paměti v projekci Agrostavu Strakonice, kde jsem projektoval technologie pro zemědělské stavby, tak tam asi zbyla někde chvilička, kdy jsem měl čas o tom přemýšlet.

Naděžda Hávová, moderátorka

Mimochodem, z jakého kamene jsou sochy Moai? Kolik tak mohou vážit?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Geolog by vám řekl, že sochy Moai jsou z různých druhů kamene, protože domorodci tesali na několika místech, ale ve velké většině jsou z kráteru Rano Raraku, ze sopečného tufu, což je poměrně měkký, nechci říkat lehký kámen, ale dnešní tvrdost je asi jako zvětralá cihla, proto se také sochy poměrně rychle rozpadají a je třeba je i chránit. Kolik váží. Některé se daly odnést v ruce, vážily dva, tři metráky, to byly ty metr, metr a půl, ale jsou sochy, které mají pět, šest metrů, ty váží kolem deseti tun, ale největší socha měla dvaadvacet metrů na výšku a sto třicet tun odhadem, říkám odhadem, protože nebylo vlastně dodnes vytěžená, odlomená od mateřské skály, takže ji mohou turisté obdivovat přímo tam, kde vznikala.

Vladimír Kroc, moderátor

Vlastně jedete teď splnit slib, který jste dal v knize Rapanui, že na Velikonočním ostrově instalujete pamětní desky na tu výpravu v roce 1986. Zřejmě nebylo jednoduché získat povolení úřadů.

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

No, tak byrokracie u nás, jak řada nadává, tak je byrokracie i v Jižní Americe a na Velikonočním ostrově také. Velikonoční ostrovy jsou navíc chráněny v rámci UNESCO, takže tam si nemůže každý dovolit, co ho napadne, ale s tím slibem to bylo tak, že když jsme končili experiment, tak Thor Heyerdahl řekl, tady bude jednoho dne destička s tvým jménem, vážně jsme to stěhovali. Tak jsem se o tom zmínil v knížce Rapanui a vlastně téměř před rokem jednou večer v sobotu asi v jedenáct hodin mi volala paní Alena Budínová z Kostice a říkala: „Heleďte, teď jsem se vrátila z Velikonočního ostrova, manžel ještě vytahuje kufr z taxíku, já vám musím zavolat, ta destička, co píšete v knížce, ta tam dodneška není, co s tím uděláte?“ Tak já jsem říkal, no, tak asi s tím budu muset udělat sám a dovézt ji tam, přišroubovat a z toho vlastně vznikla cesta, kterou chystáme.

Naděžda Hávová, moderátorka

Ta výprava lednová se má zastavit také na Machu Picchu, i s tím je pro vás spojena nějaká záhada?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Samozřejmě Jižní Amerika a stavby Inků nebo předinkovských kultur, to je kapitola sama pro sebe ve stavebních technikách a v transportních problémech, tahle ta naše cesta skupiny přátel a fandů je podmíněná tím, že se podíváme na ty chuťovky Jižní Ameriky, což je Velikonoční ostrov, Machu Picchu a další stavby, /nesrozumitelné/ a podobně, takže se podíváme na to, jak Inkové stavěli svá ohromná díla.

Vladimír Kroc, moderátor

Naším hostem v Českém rozhlase 1 Radiožurnálu v pořadu Dva na jednoho je inženýr Pavel Pavel.

Naděžda Hávová, moderátorka

Naproti strakonickému pivovaru stojí u řeky čtyřapůlmetrová betonová napodobenina sochy Moai, která sloužila k prvním pokusům. Zdá se, že ani sláva, která vás provází, nepomohla, abyste uspěl v senátních volbách, konkurence byla silná, Pavel Rychetský, Karel Schwarzenberg, berete to jako prohru?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Pro mě to byla výzva, úžasná životní zkušenost, já bych teď chtěl poděkovat všem, kteří mi dali své hlasy, ta prohra byla o jedna celá osm procenta, asi o pět set hlasů, takže já to považuji za úspěch, akorát chyběla ta třešnička na dortu.

Vladimír Kroc, moderátor

Ve Strakonicích jste na kruhovém objezdu instaloval nedávno obří plastiku dud, s jakým pochopením se setkal tenhle ten váš dar městu?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

No, tak, vzhledem k tomu, že jsem vlastně město Strakonice ozdobil sochou Moai před mnoha lety, ta socha shlíží na Otavu, když tam projíždějí vodáci, věnoval jsem tam i bránu Stonehenge v životní velikosti, je to kopie pravěké svatyně Stonehenge z Anglie, teď před, zhruba před rokem jsem věnoval městu z pneumatik osmimetrového brontosaura, což je prolézačka, která má místo jazyku klouzačku pro děti, tak to je v parku na Podskalí, no, a ta čtvrtá plastika jsou dudy, protože Strakonice jsou místo Mezinárodního dudáckého festivalu, tak jsem si vybral za téma logo festivalu zavěšené dudy pana Režného, což je náš skvělý dudák, no, a ty jsou umístěny na kruháku silnice C1/4 Praha – Strážný, takže někomu se líbí, někomu se nelíbí, ještě nemají konečnou povrchovou úpravu, až na jaro, až vyschnou.

Vladimír Kroc, moderátor

Když jste vyjmenoval všechno to, co už jste postavil ve Strakonicích, neuvažujete o něčem podobném, co realizuje Erik von Däniken ve Švýcarsku, tam staví park záhad, nechcete něco podobného udělat v jižních Čechách?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Já nejsem Erik von Däniken, neuvažuji, nechám to na bohatší.

Naděžda Hávová, moderátorka

Ve Vodňanech jste přestěhoval skoro třicetitunovou kapličku Čtrnácti pomocníků, která musela uvolnit prostor nové silnici, to byl asi dost riskantní podnik vzhledem k dezolátnímu stavu téhle památky, nebo ne?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

No, já po návratu z Velikonočního ostrova jsem se proslavil tím, že, tím stěhováním těžkých věcí, tak se na mě začaly obracet firmy a já jsem postupně začal získávat zkušenosti se stěhováním, se stěhováním strojů, transformátorů a podobně a pak, když se objevila i nabídka přestěhovat téměř rozpadající se kapličku, tak jsem to bral jako výzvu a byl jsem hrozně moc rád, že ty zkušenosti, které jsem nabyl, ať už při sochách, nebo v tom průmyslovém transportu, jsem mohl zúročit tím, že jsme zachránili tuhle tu památku. Je pravda, že kdybychom ji bývali zdrcli a shodili a postavili o těch šest metrů novou, tak by to vyšlo daleko levněji, ale asi by se ztratilo to kouzlo toho dávna, ona byla asi dvě stě padesát let stará.

Vladimír Kroc, moderátor

Vy jste také mimo jiné členem koordinační skupiny Jihočeského kraje pro Národní park Šumava. Myslíte si, že se mění postoje veřejnosti k ekologii v posledních letech?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Ježíš, tohle je široká otázka, na to se nedá hned tak odpovědět, hlavně o co jde, Národní park Šumava by měl sloužit obyvatelů, lidem, turistům, a proto musí být nastaven pro něj taková pravidla, aby tam domorodci, Šumaváci, mohli přežít, rozumně přežít a rozumně se rozvíjet a aby tam pro vás Pražáky a další rekreanty bylo místo, kde zaparkovat auta a abyste ještě měli z těch vyhlídkových tras co vidět a nemít tam jenom vyschlé stromy a podobně.

Vladimír Kroc, moderátor

My to nebereme osobně, protože Naďa je také z jižních Čech a já ze západních.

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Já jsem z Písku. Ne, je to velice složitá problematika, je pravda, že Šumava není prales třeba jako Yellowstonský park, který je dvě stě krát dvě stě kilometrů chráněný, dvě stě krát dvě stě kilometrů je naše republika, a to by to bylo velice problematické, Šumava musí být přizpůsobená tak, aby se tam dalo žít, aby se tam dalo rekreovat.

Vladimír Kroc, moderátor

Ono je to téma, o kterém bychom si mohli povídat někdy příště, třeba o vašem místostarostování, těch vašich zkušeností je za více než čtyři roky působení asi hodně, ale pojďme se vrátit spíš k těm dobrodružstvím.

Naděžda Hávová, moderátorka

V devadesátých letech jste opravovali třeba viklany v Kadově a na dalších místech, co to vlastně jsou viklany?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Viklany jsou kameny, které vznikly oddělením mateřské skály, tam, kde vystupuje nějaké skalisko nad povrch, tak je vystavené větru, dešti, chemikáliím, povětrnosti a postupně pomocí, jak praská ta skála v lasech, tak dojde k oddělení kusu, který leží navrch a časem se i zaoblí, takže viklany jsou známé z amerických filmů, ale jsou i tady u nás v Čechách. Řada viklanů už bohužel zanikla, buď přirozeným způsobem sešly, nebo je lidé shodili a kameníci rozštípali na překlady a koryta. Těch překladů zůstalo několik pár a jeden třeba z nich je v Kadově, ten má asi třicet tun, tak jsem hrozně moc rád, že se nám ho podařilo vrátit na původní místo, na tu pecku, na kterém se kývá a když k němu přijdete, přesto, že je zajištěn, aby nespadl, pomocí dřevěných klínů, tak i přes ty klíny, jak pruží, se s ním dá pohnout jednou rukou.

Naděžda Hávová, moderátorka

Kam povedou vaše další cesty poté, až se vrátíte z Chille, na jezero Titicaca? Experiment s rákosovými čluny jste si vlastně už dávno ověřil na rybníku Svět.

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Já si myslím, že moje první kroky povedou zase na strakonickou radnici, protože i doma máme hodně problémů, jak vystačit s městským rozpočtem a podobně.

Vladimír Kroc, moderátor

Je to podobné jako řešit ty záhady obřích kamenů?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Řešit záhady je poměrně snadnější než se starat o město, je tam víc těžkostí, ale samozřejmě, že těch nápadů je celá řada, to jezero Titicaca mezi Bolivií a Peru, kde indiáni převáželi dvaceti, třiceti, ale i osmdesáti tunové kameny snad pomocí vorů nebo rákosových člunů, to je krásná záhadička, už jsem tam byl dvakrát, projel jsem si celou tu trasu, ale nevím, jestli v životě budu mít dost finančních prostředků, abychom to mohli zorganizovat.

Vladimír Kroc, moderátor

Před rozloučením vám tedy popřejeme šťastnou cestu do Jižní Ameriky a na Velikonoční ostrov. Mimochodem věříte, že se někdy podaří rozluštit to tajemné písmo Rapanuiců rongo rongo?

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Tak, rongo rongo, ono je to taková záhadička. Teď jsou poslední teorie, že rongo rongo není původní písmo ostrovanů, ale podobně jako v Africe, když tam přišli bílí kolonizátoři a černoši věděli, že si něco píší na papír a pak to zpětně umí tlumočit, nebo přečíst, takže snad i domorodci to rongo rongo zahájili to jeho psaní až po příchodu bílých obyvatel nebo bílých kolonizátorů, takže tohle je jedna záhadička, samozřejmě bych přál archeologům a badatelům, aby písmo přečetli, protože ty dřevěné destičky postupně byly páleny a zůstalo jich posledních jednadvacet. Já sám chci přispět i na Velikonočním ostrově, protože v rámci povolování umístění těch destiček se na mě domorodá rada obrátila, jestli bych jim nepřispěl, nebo nepomohl sehnat sponzora na opravu autojeřábu, protože autojeřáb tam používají ke vztyčování těch soch a na úpravu plošin Ahu, takže teď všechno je to o penězích, takže teď mimo jiné tam vezeme destičky a v rámci toho povolení bychom měli také nějakým způsobem symbolicky přispět na opravu autojeřábu.

Vladimír Kroc, moderátor

Zdá se, že i na Velikonočním ostrově jste proslul jako schopný muž, který dokáže třeba sehnat i peníze na opravu autojeřábu, tak ať se podaří i to, děkujeme za to, že jste přišel, to byl Pavel Pavel v Českém rozhlase 1 Radiožurnálu v pořadu Dva na jednoho. Šťastnou cestu a na shledanou.

Ing. Pavel Pavel, místostarosta Strakonic a experimentální archeolog

Děkuji, na shledanou.

Naděžda Hávová, moderátorka

Hezký den a hezký den i vám všem přejí Vladimír Kroc a Naděžda Hávová a příjemný poslech Českého rozhlasu 1 Radiožurnálu též.