Šumavský park se nemá zmenšit
| Šumavský park se nemá zmenšit | |
|---|---|
| Author | Ivana Dvořáková, Martin Mařík |
| Date | 2002-01-11 |
| Source | Hospodářské noviny |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
,
Obec sdílí obavy, aby nový zákon neotevřel dveře podvodníkům
Území současného Národního parku Šumava by se v budoucnu nemělo zmenšovat. Činnost v parku by navíc napříště mohla vedle dosavadní Správy Národního parku vykonávat obecně prospěšná společnost. S tímto doporučením poslanců výboru pro životní prostředí půjde do takzvaného druhého čtení na nejbližší lednové schůzi sněmovny návrh nového zákona o Národním parku Šumava. Rozhodnutí výboru je kompromisem mezi nejrůznějšími názory politiků, podnikatelů či ekologů, jak v parku správně hospodařit. Prozatím se otupily spory kolem způsobu likvidace kůrovcové kalamity. Ministerstvo životního prostředí uvedlo statistické údaje, podle nichž kůrovec díky kácení napadených stromů mizí. „Ukazuje se, že zvolený postup je správný, nechat kalamitě volný průběh by bylo zhoubné,“ konstatoval šéf resortu Miloš Kužvart. Ministr rovněž přiznal úlevu nad tím, že poslanci zatím nepřijali návrhy na zmenšení výměry parku. Jednalo se zhruba o čtyři tisíce hektarů v oblasti Smrčina, kde by někteří podnikatelé chtěli vybudovat lyžařské středisko. „Jako lyžaři by se mi to možná líbilo, ale jako ochránce přírody nemohu s vyjmutím Smrčiny z parku souhlasit,“ podpořil ministra ředitel správy parku Ivan Žlábek. Spolu s Kužvartem ovšem ředitel Žlábek tvrdě kritizoval názor sněmovního výboru, že by o park měla v budoucnu kromě správy pečovat také obecně prospěšná společnost. „To by vedlo jen k možnosti Šumavu vytunelovat,“ řekl Žlábek. Ministr dodal, že se parku zřejmě chtějí zmocnit někteří podnikatelé jen proto, aby z něj vytěžili dřevo. „V současné době se tu nabízejí stromy vhodné k pokácení za nejméně pět miliard korun,“ prohlásil Kužvart. Podobné obavy sdílí i Václav Veselý, starosta šumavské obce Srní. „Taková společnost by jen brala peníze z prodeje toho, co by ve skutečnosti měla chránit. Nový zákon má být také o prospěchu ze vzájemné spolupráce obcí a parku, přičemž ochrana přírody tu musí hrát nezbytnou roli. Mám podezření, že chystaná společnost by na ekologii ani zájmy obcí ohled nebrala,“ konstatoval starosta. Zmíněné nařčení ale odmítá poslanec sněmovního výboru Libor Ambrozek (KDU-ČSL), jenž zřízení společnosti navrhl. „Obavy z tunelování národního parku považuji za nepochopení,“ zdůraznil. Návrh má podle něj naopak řešit dnešní stav, kdy „jedna státní instituce zároveň určuje cíle lesnictví, zároveň kácí, sama se kontroluje, uděluje si pokuty a pak si odpouští“. Správa národního parku by podle návrhu dál vykonávala státní správu, odbornou činnost i strážní službu. Obecně prospěšné společnosti by zadávala, kde a kolik se má těžit nebo kde naopak zalesňovat. Ambrozek zdůraznil, že společnost by žádný majetek do vlastnictví nedostala, jen by o něj pečovala. „Společnost z majetku národního parku nedostane ani jedinou židli,“ uvedl také Jaromír Bláha z Hnutí Duha, které správu parku i postup ministerstva dlouhodobě kritizuje.
