Parky na obou stranách hranice mají mít podobný režim
| Parky na obou stranách hranice mají mít podobný režim | |
|---|---|
| Author | Jaroslav Nedvěd |
| Date | 2002-07-19 |
| Source | Mladá fronta Dnes |
| Genre | tisk |
| Respondent | Libor Ambrozek |
Plzeň, Praha – Nový ministr životního prostředí Libor Ambrozek včera potvrdil, že problematika Šumavy bude určitě patřit k tématům, na které se chce po nástupu do funkce ministra zaměřit. „Šumavě bych se rád věnoval. Musím začít od toho, že si jasně řekneme, zda chceme národní park odpovídající světovým kritériím. Pokud ano, ovlivní to samozřejmě podobu parku i zacházení s ním. Například by bylo nezbytné změnit hranice prvních, nejvzácnějších a nejvíce chráněných zón. V návaznosti na to by bylo nutné určit nový režim v prvních zónách,” prohlásil Ambrozek.
- To znamená, že když nyní existuje v parku téměř sto čtyřicet prvních malých zón, přišlo by na řadu jejich scelování?
Ano. Je to má představa a rád bych na ní začal pracovat.
- S Národním parkem Šumava souvisejí dlouhodobé a ostré spory o to, že správa kácí kůrovcem napadené stromy i v prvních zónách, kde by podle mnoha ekologů vůbec zasahovat neměla. Zastavíte kácení v prvních zónách?
Je to obtížný problém, na který není jednotný názor ekologické veřejnosti. Myslím, že je třeba začít od změn hranic prvních zón a od toho, že řekneme, jak přísné podmínky v parku chceme nastavit. Má představa samozřejmě je, že by určitá změna dosavadní praxe nastat měla. Definitivní rozhodnutí by ale mělo padnout až po důkladné analýze. Už jenom proto, aby to rozhodnutí bylo dlouhodobé a nezměnil jej další ministr.
- Podle toho, co říkáte, se vaše představa asi blíží praxi na německé části Šumavy. Je to tak?
Samozřejmě, že by bylo ideální, kdyby parky na obou stranách hranic měly velmi podobný režim.
- V rámci návrhu zákona o Národním parku Šumava jste prosazoval, aby se o hospodaření v parku starala obecně prospěšná společnost. To vyvolalo kritiku. Ze správy parku i z ministerstva životního prostředí se v souvislosti s vaším návrhem ozvalo varování před hrozbou vytunelování přírodního bohatství Šumavy. Budete vznik oné obecně prospěšné společnosti prosazovat i nyní?
Diskuse, která se o tom návrhu strhla, podle mne ukázala, že někteří potrefení se ozvali. Já si ale pořád myslím, že idea oddělit výkon hospodářské činnosti od dozoru je dobrý nápad. Výhrady vůči obecně prospěšné společnosti, které jsem byl ochotný poslouchat, se týkaly zákona o obecně prospěšných společnostech a obav, aby z té společnosti nedošlo k nějakému úniku. O tom je třeba diskutovat. Domnívám se, že by stálo za to, kontrolu od hospodaření oddělit a zároveň více vtáhnout obce do procesů uvnitř parku, abychom jim ukázali, že to myslíme dobře. Předešlo by se tak spekulacím například o tom, co se děje se dřevem. Podle mého názoru těm spekulacím nelze zabránit jinak, než že ke spolupráci přizveme obce, odborníky a nevládní organizace.
- V minulosti se opakovaně stalo, že pokácené stromy z parku zmizely. Poslední případ, kterým se zabývá Inspekce životního prostředí, je z června. Zdá se, že tyhle kauzy vyznívají jakoby do ztracena. Změní se to, když budete ministrem vy?
Musím se na ty kauzy samozřejmě podívat a obecně bych rád posílil pravomoci i autoritu Inspekce životního prostředí jako kontrolního orgánu. Nechci výsledky inspekce zametat pod koberec.
- Předpokládáte, že ve funkci šéfa Správy Národního parku Šumava zůstane dosavadní ředitel Ivan Žlábek?
Nejprve bych se rád seznámil se závěry Inspekce životního prostředí, která se zabývá případem zmizelých stromů. Vím, že tam nyní probíhá i nějaké policejní vyšetřování. Závěr bych rád udělal na základě výsledků vyšetřování.
- V minulosti jste byl označovaný za nejzelenějšího poslance i ortodoxního ekologa. Spousta ekologických aktivistů předpokládá, že vy k nim budete vstřícnější než váš předchůdce Kužvart. Budete?
Vždy jsem považoval nevládní organizace za jednoho z velice důležitých partnerů. Mají samozřejmě radikálnější postoje než státní správa a myslím, že to je v pořádku. Spolupracoval jsem s nimi na přípravě zákonů a předpokládám, že ta spolupráce bude pokračovat. Budu vděčný, když mne nevládní organizace budou upozorňovat na problémy, které v republice při ochraně přírody a životního prostředí existují. Ministerstvo sice nemůže rozhodovat podle toho, co se nevládním organizacím líbí, ale nevládní organizace se dnes profesionalizují a jejich podněty jsou často velice konkrétní, dobré a je na jejich základě možné i rozhodnout.
