Chystá se tunel proti Šumavě?

Chystá se tunel proti Šumavě?
Author	František Prachař
Date	2002-07-22
Source	Blesk
Genre	tisk
Respondent

Na největší zelené ploše v Evropě se hraje o miliardy, a tím i o kácení lesů

Martin Čech (38) je šumavský dřevař se vším, co k takové personě patří. Vysoký, podsaditý, ruce jako lopaty s mozoly od motorové pily a volantu lesního traktoru. V červnu 1999 ho „načapal“ v šumavském Národním parku, pod Trojmeznou, při kácení smrků napadených kůrovcem aktivista Hnutí Duha, předseda jejího programu Lesy, jinak veterinář Jaromír Bláha. „Nefoťte mě,“ varoval dřevař. Aktivista nedbal a pořizoval jeden záběr za druhým, dokumentoval „plundrování lesa“. Následovala strkanice, která skončila odebráním filmu z fotoaparátu (dřevař Čech) a podáním trestního oznámení na policii (aktivista Bláha). Podobných případů bylo při likvidaci kůrovcové kalamity víc. Fackovačky skončily, kůrovec zkrotl. Jenže hra o šumavský Národní park dostala další, nebezpečnější rozměr. Jde, jak jinak, o velké prachy!

Bolestí Šumavy je možná její bohatství. Jeden smrk starý sto dvacet let totiž průměrně stojí tisíc korun a na hektaru jich roste až čtyři sta dvacet. Národní park Šumava má 69 030 hektarů, většinou hustě porostlých prvotřídními smrky. Reálně hrozí, že v brzké budoucnosti jich tam bude podstatně míň. Na území Národního parku má být vytvořena Obecně prospěšná společnost. Podle autorů její koncepce z nevládních ekologických organizací, zejména Hnutí Duha, by státu ulehčila, protože by nebyla jeho příspěvkovou organizací, jakou je park. Měla by si na sebe vydělávat organizováním a provozováním turistiky a těžbou dřeva. Ředitel Národního parku Ivan Žlábek říká: „Park stojí stát ročně 120 miliónů na přímých dotacích, z ostatních zdrojů – cílenou těžbu dřeva ve druhých zónách nevyjímaje to je dalších asi 200 miliónů. Nicméně za dobu mého působení nebyl na území parku kvůli ekonomickým důvodům poražen ani jeden strom!“ Další zdroje z vedení parku připouštějí, že ve špičkových kalamitních letech, daných kůrovcovou pohromou, se pokladnou parku „prohnalo“ i 500 miliónů. Všechny řádně zúčtované a doložené. Objem peněz je důležitější, než se na první pohled zdá. Pokud by totiž Obecně prospěšná společnost, jak požaduje Hnutí Duha a někteří další ekologičtí aktivisté, skutečně vznikla jako organizace finančně nezávislá na státu, odkud by brala peníze? V pozměňovacím návrhu její koncepce, podepsaném za Duhu veterinářem Jaromírem Bláhou, vedoucím jejího programu Lesy, se požaduje oddělit od Správy NPŠ hospodaření (tj. i těžbu dřeva) a ponechat jí pouze řízení odborných útvarů a strážní službu. „Netradičnost“ podobného přístupu charakterizoval pro Blesk sám Bláha: „Zisk z hospodaření by samozřejmě připadl Obecně prospěšné společnosti, která by jej použila ke zvelebení Národního parku. Jakékoliv další vysvětlení je dezinterpretací pracovníků jeho současného vedení, kteří se bojí o svá křesla poté, co se po volbách změnilo obsazení ministerstva životního prostředí.“ Blesk hovořil se třemi starosty šumavských obcí – Stanislavou Barantálovou (Borová Lada), Jiřím Frydlewiczem (Kvilda) a Antonínem Schubertem (Modrava). Všichni tři se shodli na nepřípustnosti financování jakékoliv (nejenom obecně prospěšné) společnosti v Národním parku penězi z těžby dřeva. Nejostřejší byl starosta Schubert. „My se s ředitelem Žlábkem v lásce nemáme,“ řekl úvodem, „moc mu zazlívám, že kůrovcovou kalamitu řešil hodně dlouho tajnůstkářsky a jakoby pokoutně. Proto se začalo se spekulacemi ohledně toho, kde poražené stromy vlastně končí. Ale to, co dělá pro Národní park, je v pořádku. S kůrovcem je konec a Němci z Bavorského lesa – třeba u Gsengetu, ho začali likvidovat kácením postižených stromů jako my, protože jinak to ani nejde. Tohle ale Hnutí Duha už vidět nechce, protože to nezapadá do její teorie nezasahování do šumavských lesů.“ Starostové Borových Lad, Kvildy i Modravy nechápou, proč Duha a další nevládní ekologické organizace zničehonic připouštějí kvůli fungování Obecně prospěšné společnosti kácení stromů v parku. Vždy v minulosti, i při kůrovcové kalamitě, byli ekologové proti němu. Organizovali dokonce blokády, přivazovali se řetězy ke stromům... „Možná že teď už je někdejší nesouhlas s kácením stromů postižených kůrovcem jasnější. Kdyby smrky zůstaly stát tak, jak ti lidé požadovali – že prý si příroda poradí sama mohla by je potichu někdy v budoucnu možná skácet společnost, kterou teď prosazují. A byli by za vodou,“ vyjádřil svůj názor jeden odborník na lesní hospodaření, který si přál zůstat anonymní. „Faktem je, že pokud by se Obecně prospěšná společnost chtěla na území parku uživit a nebrat peníze od státu, musela by ze Šumavy každým rokem dostat a prodat alespoň 400 000 kubíků dřeva. Co by pak z chráněných lesů zbylo? Turistika nikoho nevytrhne, nehledě na to, že podnikatelů v tomhle směru je tu už dost,“ reagoval starosta Schubert z Modravy. Někteří lidé z Hnutí Duha i další aktivisté se chovají tak, jako by jejich představy o Národním parku podporoval nový ministr životního prostředí Libor Ambrozek. Na dotaz Blesku ohledně Obecně prospěšné společnosti odpověděl: „Situace na Šumavě chce podrobnou analýzu. Obecně si myslím, že je potřeba uplatnit větší vliv nezávislých organizací v ochraně přírody. Model Obecně prospěšné společnosti je třeba velmi diskutovat, protože je vyzkoušený jen na malých věcech, jako je provoz ekologických středisek. V tak velkém měřítku nebyl vyzkoušen.“ Takže uvidíme...?