Ústup kůrovcové kalamity na Šumavě, ČT, 25.7.2002

Ústup kůrovcové kalamity na Šumavě, ČT, 25.7.2002
Author	Adam Komers, Aleš Hazuka
Date	2002-07-25
Source	ČT
Genre	televize
Respondent	Jaroslav Petráň, Karel Randák, Pavel Stelzer, Ivan Žlábek, Václav Veselý, Jaromír Bláha, Zdeněk Kantořík, Václav Osovský, Jan Stráský

ČT 1, Večerníky plus, Čechy

Adam Komers, moderátor

Kůrovcová kalamita začíná na Šumavě ustupovat. Shodli se na tom správci národního parku i ekologičtí aktivisté. Správci tvrdí, že na jejím útlumu má podíl kácení kůrovcem napadených stromů. Takové závěry ale odmítají aktivisté. Ti jsou přesvědčeni, že si příroda pomohla sama. Pětiletá diskuse mezi mnoha experty zřejmě brzy skončí. Více dnešní reportáž Večerníku plus od kolegy Aleše Hazuky.

Aleš Hazuka, redaktor

Rozdílné názory na způsob likvidace kůrovcové kalamity už před pěti lety rozdělili odborníky do dvou táborů. Jedni tvrdili, že příroda si pomůže sama a jakékoliv zásahy jsou zbytečné. Druzí naopak preferovali kácení kůrovcem napadených stromů. V odborné diskusi se turisté i místní přestali orientovat a dnes přiznávají, že ji příliš nesledují.

Jaroslav Petráň, starosta Rejštejnu /nezávislý/

Většina lidí už je z toho otrávená, protože všichni si myslí, že Šumava odjakživa živila občany tady dřevem, produkovalo se tady dřevo. Ale občanům se nelíbí, že vůbec ta napadená kulatina, nebo ty stromy napadené, že zůstávají v lese.

Karel Randák, starosta Čechrova /nezávislý/

Neviděl bych to tak tragicky. Ono spíš je to záležitostí některých těch lidí, kteří jsou takoví hlučnější, nebo kteří jsou více slyšet a kteří možná, že by proto sami o sobě mohli udělat více.

Pavel Stelzer, radní Plzeňského kraje

Lidi právě ani neví, o co jde, protože se nemohou přesvědčit a nemohou si sami na vlastní kůži zjistit, jak to vlastně vypadá.

Aleš Hazuka, redaktor

Správci parku se proto rozhodli, že zpřístupní centrum kůrovcové kalamity. Do jedné z nejdiskutovanějších oblastí v národním parku do okolí Březnické hájovny a nedaleké Studené hory přivedli naučnou stezku.

Ivan Žlábek, ředitel Národního parku Šumava

Před tím obdobím, kdybychom měli návštěvníkům zpřístupnit lokality, kde se přesvědčí, co se tady vlastně stalo, protože je zřejmě konec kůrovcové kalamity. Suchých lesů už nebude přibývat a teď tady příroda provede jakési divadlo, jakýsi bouřlivý vývoj.

Aleš Hazuka, redaktor

Stezka umožňuje turistům přímo porovnat takzvaný bezzásahový režim ve smrkovém lese i důsledky, které s sebou nese. Lidé zde také uvidí holá místa vzniklá při asanaci přemnoženého kůrovce.

Václav Veselý, starosta Srní /nezávislý na kandidátce KSČM/

Jak na lesáky, tak na veřejnost to působí hrozně. A jestli si myslí ti fundamentalisté, ochránci, že tohle si pomůže samo? Nemůže si to pomoci samo.

Pavel Stelzer, radní Plzeňského kraje

Mně spíš jde o to, abychom lidi dostali do toho lesa, aby lidé mohli vidět, co se stane, když se tedy kůrovec přemnoží a když tedy umírá les.

Aleš Hazuka, redaktor

V okamžiku, kdy se po devítikilometrové stezce vydali první turisté, stala se terčem kritiky ekologických aktivistů.

Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Proti čemu budeme protestovat, je tendenční zpracování té naučné stezky, která prezentuje veřejnosti v podstatě ty velkoplošné holiny jako úspěch managementu správy národního parku. Ty informace, které tam na těch cedulích jsou, jsou naprosto neobjektivní.

Aleš Hazuka, redaktor

Aktivisté i správci parku se shodli v tom, že kůrovcová kalamita začíná ustupovat.

Zdeněk Kantořík, mluvčí Správy Národního parku Šumava a Chráněné krajinné oblasti Šumava

V loňském roce už jsme se dostali zhruba na třiadvacet tisíc kubíků dřeva zpracovaných kvůli kůrovci, čili se dá říci, že na tak velké ploše, více než padesáti tisíc hektarů lesa v národním parku ta kůrovcová kalamita je skutečně zvládnutá.

Ivan Žlábek, ředitel Národního parku Šumava

To jsme měli pravdu my, že je třeba proti kůrovci zasáhnout. Na druhé straně musíme říci, že bez těch chladných let a vlhkých let a tak dále by to trvalo asi člověku mnohem déle.

Jaromír Bláha, Hnutí Duha

Tím, že vidíme, že v Bavorsku v té jádrové zóně ta kalamita ustoupila stejně jako v Národním parku Šumava, můžeme usuzovat na to, že ta těžba nebyla tím hlavním faktorem, který přispěl k ústupu kůrovce.

Václav Osovský, ministerstvo životního prostředí

Pochopitelně, že byli lidé, kteří tu cestu kritizovali. Byli lidé, kteří tu cestu schvalovali a když rekapitulujeme ten pětiletý vývoj, kdy bohudíky říkáme, že to nejhorší má Šumava za sebou z hlediska kůrovcové kalamity, tak si myslím, že to bilancování je trošku obdobné.

Aleš Hazuka, redaktor

Správci území zatím nedokázali odhadnout, jaké škody kalamita způsobila, i když kůrovcem napadených stromů ubývá, v parku stále zůstávají nepřístupné lokality. Pro turisty jsou taková místa nebezpečná. Odumřelé stromy v různém stádiu rozkladu se mohou zlomit a při pádu zranit návštěvníky.

Jan Stráský, ředitel Jihočeského krajského úřadu

Turista samozřejmě není nadšen, protože to znamená vždy za prvé nějaké ohrožení, za druhé kácení a uzavření některých cest a za třetí samozřejmě spory, které do turistiky nepatří, a turista je tady nutně musí vnímat.

Aleš Hazuka, redaktor

Ekologičtí aktivisté zdůraznili, že budou nadále na Šumavě zkoumat vliv vykácení stromů na ekosystémy. V srpnu se zaměří i na odvoz poraženého dřeva.