Park si žádá dobrou správu

Park si žádá dobrou správu
Author	Jaromír Bláha
Date	2001-10-02
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Jaromír Bláha Autor je vedoucí programu Lesy Hnutí DUHA

Dopisy čtenářů

Debata o budoucnosti šumavského národního parku se točí hlavně kolem návrhů na odtržení některých z nejcennějších území. Unikátní mozaika zbytků bukových a smrkových pralesů, rašelinišť, horských luk, prudkých řek a ledovcových jezer pod takzvanou zelenou střechou Evropy zajišťuje Šumavě zvláštní půvab a popularitu. Dva miliony turistů, kteří sem každoročně přijedou, jsou pro dřevařskou lobby obtížným soupeřem v boji o poslanecké hlasy. Stejně jako starostové, kteří vědí, že z dobré ochrany přírody mohou obce profitovat. Ale při hlasování o novém šumavském zákoně nebudou poslanci rozhodovat pouze o hrozbě odtržení řady unikátních míst. Alespoň stejně důležitá jsou pravidla, jimiž se bude národní park řídit: tedy způsob ochrany přírody, opatření zajišťující prosperitu horských obcí či přístup pro turisty. A především bezkonkurenčně nejnudnější, nejméně zajímavá, nejhůře srozumitelná – ale pravděpodobně nejdůležitější část celého zákona o Šumavě. Totiž nová struktura správy národního parku. Právě správa zásadně ovlivní péči národního parku o přírodu i jak vstřícný bude k obcím a turistům. A návrh ministerstva životního prostředí je katastrofální. Za prvé proti vší logice odděluje úředníky, kteří například povolují kácení nebo stavby, do samostatného úřadu. Ztratí tedy důležité odborné zázemí. Přitom právě doporučením expertů, kteří na správě národního parku pracují, by se měli řídit. Jinak se změní ve svévolné byrokraty. Za druhé Kužvartovi právníci prosazují, aby hospodaření v parku, například lesníci odpovědní za těžbu dřeva, zůstalo dohromady s jeho kontrolou – strážní službou. Správa tedy bude dál kontrolovat sama sebe. Což je pochybné vždy a u národního parku dvojnásob. Hospodářské aktivity je tady potřeba pečlivě hlídat, protože zisky z kácení nemají být prioritou. Hnutí DUHA a další nevládní organizace proto po konzultacích s právníky navrhly řešení, vstřícné především k obcím a zajišťující zároveň pečlivou ochranu vzácné šumavské krajiny: Národní park by své zakázky – třeba péči o lesy, vedení informačních středisek i další práce – měl zadávat samostatné obecně prospěšné společnosti. Ta bude pod společnou kontrolou parku, starostů, ministerstva a nezávislých odborníků. Část zisků půjde obcím. Obce si tak zajistí profit z ochrany přírody, protože zakázky nebudou dostávat cizí firmy, ale zůstanou v regionu. Kontrola národním parkem zajistí, že společnost nepřekročí pravidla ochrany přírody. A zároveň na správě zůstanou dohromady úředníci i jejich odborné zázemí a kontrola. Navržené řešení zajistí prosperitu šumavských obcí, dobrou ochranu vzácné přírody i kvalitní služby turistům. Vznikne transparentní a efektivní správa národního parku. Bohužel ministerstvo životního prostředí i správa národního parku s vazbami na lesní akciové společnosti takový návrh zatím křečovitě odmítají.