Kůrovcové divadlo pana Justa
| Kůrovcové divadlo pana Justa | |
|---|---|
| Author | Miloš Kužvart |
| Date | 2001-06-02 |
| Source | Mladá fronta Dnes |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Miloš Kužvart, ministr životního prostředí
názory čtenářů
S teatrologem panem Justem nemá cenu se přít o věcné problémy, protože míra jeho neznalostí je nekonečná. Ale považuji za užitečné uvést na pravou míru několik jím uváděných informací. Specifikum bavorské části NP není v tom, že tam nemají kůrovce, ale v jakém porostu se kůrovec vyskytuje. Totiž v porostech s vysokým zastoupením buku a s občasným výskytem jedle. Kůrovec tu nemůže postupovat tak rychle jako u nás a likvidace veškerých smrků napadených lýkožroutem smrkovým neznamená naprostou holinu jako na té naší české straně, kde jsou smrkové monokultury. Pokud budeme analyzovat snad nejčastěji uveřejňovaný letecký snímek z bavorské a z české části národního parku (v oblasti pod Černou horou), najdeme tu řadu rozdílů. Zatímco v oblasti bavorského parku je vidět dospělý smrkový les s ostrovy buku, na české straně je na území pod Černou horou jakási holina. Ve skutečnosti je tu však na podmáčeném území znovu smrkový les, jenže sedmnáctiletý, čili velmi mladý. Byl vysazen ještě před založením ŠUNAP po rozsáhlých větrných polomech v 80. letech. Dnes tento les poměrně dobře odolává kůrovci. V NP Šumava se těžilo v minulých letech kolem 150 tisíc metrů krychlových dřeva. Bylo by užitečné si znovu spočítat, kolik se těžilo v roce 2000 a v roce 1999, kdy se zahájily sanační zásahy v 1. zónách. V roce 1999 se v rámci kůrovcových sanací zpracovalo cca 90 tisíc kubíků dřeva a 153 tisíc kubíků padlo díky větrným polomům (všimněme si rozdílu těchto čísel). O rok později se výrazně snížila kůrovcová asanace – na 50 tisíc kubíků, ale vzrostly těžby jako následek větrných polomů – 189 tisíc kubíků, a to především v lesních správách na jihu parku, postižených větrnou kalamitou. Tyto tři správy se podílely cca 43 procenty na celkovém objemu těžby v roce 2000. Přitom certifikát Pan Parks dosud nemá žádný evropský park, a není tedy možné veřejně vyvolávat dojem, že Šumava je jakýmsi outsiderem.
