Spory se vyhrotily za poslední dva roky

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:26, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Spory se vyhrotily za poslední dva roky |Author=Robert Malota |Date=2001-07-04 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Responden…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Spory se vyhrotily za poslední dva roky
Author Robert Malota
Date 2001-07-04
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

V oblasti Trojmezné na Šumavě si členové a příznivci nezávislých ekologických hnutí ze tří středoevropských zemí připomínají deset let existence Národního parku Šumava.

Šumava – Je poslední červnový den. Desítky mladých lidí se drží za ruce na šumavských hranicích mezi Čechami, Horními Rakousy a Bavorskem. Vytvářejí tak společný živý řetěz složený z obyvatel tří sousedních zemí, který má symbolizovat důležitost jednotného přístupu k ochraně posledních zbytků horských pralesovitých smrčin. Upozorňují však nejenom na nebezpečí, které v poslední době vytvářejí úvahy o zmenšení rozlohy tohoto přísně chráněného území. „Trojmezenský prales je stále ohrožen kácením kůrovcem napadených stromů, které v pásu o šířce dvou set metrů přímo na hraničním hřebeni provádí Správa Národního parku Šumava. To může natrvalo poškodit jeden z posledních horských pralesů v České republice,“ varuje Karolína Šůlová, mluvčí Hnutí Duha. Zástupci správy parku však tvrdí, že asanace má za cíl pouze uchránit sousední hospodářské majetky v Rakousku a v Německu. „Pokud by rakouská strana na zásahu v ochranném pásmu netrvala, správa parku k němu žádný další důvod nemá,“ upozorňuje mluvčí správy Zdeněk Kantořík. Kůrovcový problém už několik let vyvolává vášnivé polemiky mezi zastánci a odpůrci zásahů proti lýkožroutu smrkovému. Diskuse se vyhrotila zejména v posledních dvou letech, kdy správa zasahuje v prvních zónách parku, které byly mnoho let územím, jehož vývoj člověk nijak neovlivňoval. A přestože ze statistických údajů vyplývá, že kůrovec je v oblasti národního parku zřejmě už definitivně na ústupu, z obou stran stále padají ostrá slova. Už letos v březnu při demonstraci ve Vimperku zástupce Hnutí Duha Jaromír Bláha řekl, že správa parku ignoruje základní pravidla ochrany přírody i nejnovější poznatky o přírodních dějinách. „Z uznávaného národního parku tak vyrobila etiketní podvod,“ uvedl Bláha. Tentýž muž začátkem června označil za „lež jako věž„ opakovaná tvrzení správy parku, že vinou předloňské blokády se počet kůrovcových stromů v Trojmezenském pralese zvýšil po pouhém roce více než dvojnásobně. Naopak mluvčí parku Kantořík kontroval, že Hnutí Duha špatně pochopilo systém sčítání nemocných smrků. „Jde o tragický omyl, který se u vysokoškolsky vzdělaného člověka, jakým je MVDr. Bláha, jen těžko chápe,“ zdůraznil Kantořík. Přesto zástupci obou znesvářených stran včetně skupiny vědců a ministra Kužvarta už několik dnů po této mediální přestřelce zasedli ke společnému jednacímu stolu v jednom ze šumavských penzionů. Navzdory několikahodinovému maratonu se však účastníci semináře dokázali dohodnout pouze na jedenáctiřádkovém společném prohlášení, v němž vyzývají parlament, aby při projednávání zákona o Národním parku Šumava nepodlehl různým komerčním tlakům. „Diskuse se pochopitelně nevyhnula chvílemi i ostřejší výměně názorů některých účastníků – zejména mezi Hnutím Duha a vedením správy parku,“ přiznal mluvčí parku. Ministr životního prostředí Miloš Kužvart, který setkání navrhl, byl ale na jeho konci spokojený. „Jsem velmi rád, že moje pozvání přijali zástupci nevládních organizací i odborníci, kteří mají na celou záležitost rozdílný názor. Společenská kontrola těchto nezávislých hnutí i části vědců totiž přispívá k tomu, že zásahy proti kůrovci v prvních zónách musí být odměřovány na lékárnických vahách,“ zdůraznil Kužvart.