Duha: Přijetí zákona o národním parku je třeba odložit
| Duha: Přijetí zákona o národním parku je třeba odložit | |
|---|---|
| Author | Miroslav Máče, Vojtěch Filip, Libor Ambrozek |
| Date | 2001-06-06 |
| Source | Mladá fronta Dnes |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Hnutí Duha
Národní park Šumava potřebuje vlastní zákon. Nepovažujeme však za šťastné přijímat takový zákon v době, kdy neexistuje konsensus mezi odborníky, obcemi a státem ani v otázce péče o národní park, ani postavení obcí v národním parku a limitech jejich rozvoje. Přenesení diskuse do parlamentu, aniž by k takové dohodě došlo, hrozí tím, že namísto hledání shody způsobí politický střet a prosazování komerčních zájmů lobbistických skupin. Důvodně se obáváme, že nevyřešené spory obcí se správou parku se na parlamentní půdě stanou záminkou k prosazení návrhů úzkých zájmových skupin usilujících o zmenšení národního parku či omezení ochrany jeho unikátních přírodních hodnot – proti vůli veřejnosti i ekonomickým zájmům obcí. Vypracování zákona by měla předcházet diskuse za účasti zástupců obcí, nezávislých odborníků a státu s cílem dosažení konsensu na způsobu ochrany a využití národního parku. Druhým důvodem, proč přijetí zákona o NP Šumava odložit, je skutečnost, že ministerstvo životního prostředí v současné době připravuje novelu zákona o ochraně přírody a krajiny (114/92 Sb.), který stanovuje rámec péče o národní parky. Z něho by podrobnější zákony o jednotlivých parcích měly vycházet. Přesto je pravděpodobné, že Poslanecká sněmovna schválí zákon již na podzim. Hnutí Duha bude proto s poslanci pracovat na takovém legislativním řešení, které zajistí ochranu šumavské přírody na evropské úrovni a prosperitu obcí.
Stručný komentář k návrhu zákona poslanců Zajíčka, Vlacha a Kalouska, sněmovní tisk č. 936:
1. Návrh na vynětí zastavěného a zastavitelného území obcí z národního parku považujeme za nesystémové řešení sporu obcí se správou národního parku. Rozumíme snaze předkladatelů konflikt vyřešit, respektive jej přenést na půdu jiného úřadu. Vhodnějším řešením by však bylo stanovení jasných pravidel a limit pro rozvoj jednotlivých obcí a jejich zapracování do plánu péče, který by pak správa parku i obce respektovaly. Vynětí z parku obcím neprospěje – mj. ztratí výhodu dotací z některých fondů EU i tuzemských zdrojů. Přijdou také o významnou ekonomickou výhodu, kterou národní park potenciálně představuje. Předkladatelé navíc opomněli zařadit obce do CHKO Šumava.
2. Za významný přínos návrhu považujeme nepřímou novelu zákona 114/92 Sb., kterou stanovuje ministerstvu životního prostředí povinnost vydávat plány péče o národní parky formou vyhlášky. Plány péče se tak stanou závazným právním dokumentem – pro správy parků i ostatní úřady.
3. Dalším pozitivem zákona je, že jednoznačně zakazuje hospodářské zásahy v prvních zónách parku. Negativem pak, že předpokládá zachování současné fragmentace prvních zón.
4. Zákon zachovává současné hranice parku, předkladatelé však v důvodové zprávě nepřímo vybízejí k jeho zmenšení. Odůvodňují to mylnou hypotézou, že zmenšení parku by přispělo k ochraně jeho přírodních hodnot. Národní park Šumava však není možné zmenšit, aniž by byla vyňata přírodně velmi cenná území. Naopak – při vyhlašování parku do něj řada přírodních skvostů nebyla zařazena – např. Černé a Čertovo jezero, Královský hvozd či Boubín. Hnutí DUHA proto prosazuje jeho rozšíření právě o prostor Královského hvozdu. Kvalita ochrany přírody nezávisí na velikosti parku, ale způsobu managementu. V jiných národních parcích v Evropě obce z parků profitují – jde tedy o pravidla, ne o velikost parku.
Stručný komentář k návrhu zákona poslanců Máčeho, Filipa a Ambrozka, sněmovní tisk č. 937:
1. Tento návrh nenařizuje vynětí zastavěných a zastavitelných území obcí z parku, ale umožňuje je těm obcím, které se pro to rozhodnou v místním referendu. Akceptuje tak rozdílné názory představitelů obcí. Vyjmutá území obcí převádí do CHKO. Bude-li však pokračovat současná nekoncepčnost řízení parku a nestanoví-li plán péče jasná pravidla pro rozvoj obcí, povede přijetí takového návrhu k dalšímu chaosu, kdy navíc budou o podobných věcech rozhodovat různé úřady odlišným způsobem.
2. Pozitivem zákona je skutečnost, že přiznává obcím náhradu za ušlou daň z nemovitosti – z lesních pozemků ve vlastnictví státu zařazených zákonem o lesích (289/95 Sb.) do kategorie lesů zvláštního určení, osvobozených z daňové povinnosti (obce tak vinou existence parku přicházely o příjem z této daně).
3. Zákon legalizuje zásahy proti tzv. škůdcům v prvních zónách, které až dosud prováděla správa parku v rozporu s §4 odst.2 nařízení vlády č. 163/91 Sb. To je závažné odborné pochybení: pojem škůdce je možné používat v hospodářském lese, ale v přirozeném ekosystému první zóny národního parku je nesmyslný. Cílem ochrany prvních zón je zachování přírodního vývoje včetně působení jednotlivých druhů. Zákon rovněž předpokládá zachování současné fragmentace prvních zón. Není proto v souladu s mezinárodními pravidly péče o národní parky definované IUCN.
4. Zákon má lépe propracované bližší ochranné podmínky národního parku než návrh předložený poslanci Zajíčkem, Vlachem a Kalouskem.
