Kůrovcová kalamita na Šumavě, ČRo

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:26, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Kůrovcová kalamita na Šumavě, ČRo |Author=Jaroslav Skalický |Date=2001-12-07 |Source=ČRo |Genre=rozhlas |Respondent=Bedři…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Kůrovcová kalamita na Šumavě, ČRo
Author Jaroslav Skalický
Date 2001-12-07
Source ČRo
Genre rozhlas
Respondent Bedřich Moldan

Radiožurnál, Ozvěny dne

Jaroslav Skalický, moderátor

Správa šumavského národního parku oznámila, že se jí podařilo zlikvidovat kůrovcovou kalamitu, která vrcholila v letech 1996 až 1997. Podle informací správy letos lýkožrout smrkový napadl jen třináct procent stromů ve srovnání s obdobím před pěti lety. Jak dobrá je to zpráva? Ptám se profesora Karlovy univerzity Bedřicha Moldana, dobrý den.

Bedřich Moldan, profesor Karlovy univerzity

Dobrý den.

No, tak já myslím, že to rozhodně je zpráva dobrá, že snad s kůrovcem zmizí i taková ta hlavní příčina různých sporů, které v minulosti byly i velmi intenzivně medializovány mezi správou parku a ekologickými aktivisty. Myslím si, že nám sama příroda trošku v tomto pomohla a že by mělo nastat období klidné diskuse a společné práce na tom, aby se ta věc už příště neopakovala.

Jaroslav Skalický, moderátor

Národní park likvidaci kůrovce považuje za důkaz, že jím zvolená metoda, to znamená kácení napadených stromů, je tou správnou a na druhé straně, vy už jste to připomněl, jsou ekologové, kteří prosazují konzervativní metodu, tedy nechat na přírodě, ať si pomůže sama. Dá se tedy říci, že ta metoda národního parku je lepší?

Bedřich Moldan, profesor Karlovy univerzity

No, já bych takto jednoznačně rozhodně to neřekl. Tady, že ten kůrovec, že se podařilo toho kůrovce zlikvidovat, jak doufám, že tedy správa parku má pravdu, tak je to samozřejmě souhra jejich metod zásahových, ale také přírodních podmínek a já bych si neodvážil odhadnout z kolika procent se na tom podepsala ta příroda a z kolika procent ten britský zásah. Tady u těchto věcí vždycky ta situace je strašně nejistá a dá se velmi těžko nějaké soudy jednoznačné zde vyjadřovat. Takže byl bych opatrný.

Jaroslav Skalický, moderátor

Kůrovec se rozšiřuje i proto, že lesy jsou monokulturní, smrkové. Jak nyní vypadá situace, pamatují na to lesáci a vysazují už smíšené lesy?

Bedřich Moldan, profesor Karlovy univerzity

No, já jsem přesvědčen, že ta situace se radikálně změnila, že lesáci toto jednoznačně uznávají, a to tedy nejenom ti, kteří hospodaří v parku, kteří samozřejmě toto znají velmi dobře a propagují, ale i, když se podíváme například na oficiální státní lesnickou politiku a když se podíváme na veškeré plány a programy Lesů České republiky, tak tímto směrem jednoznačně jdou. A já musím říct, že jsem viděl příklady, velmi pozitivní příklady tomu, že se tomu také v praxi děje. Nechtěl bych samozřejmě říct, že všecko je v pořádku, naráží to pochopitelně na různé překážky. Například zcela technické, nedostatek třeba vhodného osiva a podobně a mnoha jiné, ale myslím si, že se tím směrem vykročilo a že to lesníci obecně aspoň v České republice, lesníci tento trend přijímají a podporují.

Jaroslav Skalický, moderátor

Tolik profesor Karlovy univerzity v Praze Bedřich Moldan. Na slyšenou.

Bedřich Moldan, profesor Karlovy univerzity

Na shledanou.