Farizejstvím lze nazvat současné mediální divení ministra životního prostředí...
| Farizejstvím lze nazvat současné mediální divení ministra životního prostředí... | |
|---|---|
| Author | Vladimír Just |
| Date | 2001-05-18 |
| Source | Lidové noviny |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Přímý úder
...Miloše Kužvarta a ředitele Ivana Žlábka nad mezinárodní kritikou praktik šumavského národního parku. Ta kritika právě dnes, v jubilejním desátém roce existence parku, sílí nejen doma (viz výsledky letošního Ropáka, v němž „Šumavané„ Běle, Žlábek, Kužvart či Zatloukal bodovali v prvé desítce), ale i ve světě.
Loni byl na fóru vrcholné světové ochranářské organizace (WWF) ve Švýcarsku vyhodnocen jako odstrašující příklad pro Evropu („národní park jen na papíře„). Letos v Holandsku byl, po několikerém varování, toutéž organizací vyškrtnut ze seznamu uchazečů o prestižní značku PAN Parks, čímž naše vedení ochudilo šumavský region o mnohamilionové dotace z evropských fondů. To, co nám v minulých dnech vzkázal WWF ústy pana Chrise Hogana, je v zásadě totéž, co domácí nevládní organizace, přírodovědci zAV ČR, ekologové i novináři opakují hluchým uším už šest let. Je to „maličkost„, jíž Němci říkají Etiketenschwindel (etiketní podvod). Současný management, čile spolupracující s okolními dřevařskými akciovkami, a ministr, který výnosný kšeft se šumavským dřevem kryje, by rádi požívali všech výhod ochranářské organizace a přitom se chovali jako regulérní lesní závod. Rádi by dál čerpali z evropských idomácích fondů (kolik peněz z našich kapes už vytahali například na svoz nejlukrativnějšího dřeva v republice vrtulníkem, a to i z míst, kde mělo úředně zůstat) – a přitom by chtěli každoročně zvyšovat těžby (loni a předloni to byly těžební rekordy desetiletí). Standardní národní parky kdekoli ve světě mají jednotný režim: uvnitř souvislá, bezzásahová jádrová zóna, kolem ní zóny nárazníkové, v nichž se šetrná hospodářská činnost připouští. Jedině náš národní park má namísto souvislé zóny 135 (!) roztříštěných, ze všech stran dřevorubci osekaných ostrůvků, což je světová rarita. Dává jen hospodářský, žádný jiný smysl. Tuto výhradu ze zahraničí slyší však šéfové našeho tunelu na dříví už šest let! Proč tedy teď vrtí hlavou a mluví o „nedorozumění„ a „dezinformaci„? Dvě věci jsou jisté. Za prvé: Letitou šumavskou při konečně rozhodl nestranný soudce. Pravdu neměli Kužvartovi dřevorubci, pravdu měli vysmívaní amatéři z Duhy, potrhlí přírodovědci z dvou akademických ústavů a dva tři svéhlaví novináři. Za druhé: Každý další den, po který nechává ministr mezinárodně zostuzeného ředitele Ivana Žlábka ve funkci, je pro šumavskou přírodu ibudoucí rozvoj regionu katastrofou.
