Pozvánka na výlet

Pozvánka na výlet
Author	Ivan Brezina
Date	2001-09-19
Source	Metro
Genre	tisk
Respondent

Ivan Brezina, ekolog

Sloupek

Ukradl jsem cizí nápad, přiznávám. Na vycházku šumavskými hvozdy vás před dvěma lety v sloupku pro Metro zval už teatrolog Vladimír Just. Během vlastivědného putování se se čtenáři podělil o svůj vztek na vedení Národního parku Šumava a ministra životního prostředí Kužvarta. Odborníci, kteří mají v popisu práce chránit přírodu, se v jeho laických očích provinili zločinem fachidiotismu, drancování dřeva, estébáckého spiknutí a bůhvíčím vším ještě. Bývá poučné vydat se s odstupem času a s chladnou hlavou v cizích stopách. Laskavý čtenář proto jistě promine, když jej na šumavskou vycházku tentokrát místo divadelníka pozve přírodovědec. Babí léto s dalekými výhledy je k tomu jako stvořené. Batohy hoďte na záda v Nové Peci. V létě 1999 tu byl hlavní stan skupinky Justem velebených huráaktivistů z Hnutí Duha, kteří se rozhodli Kužvartovu ministerstvu stůj co stůj zabránit v záchraně šumavských pralesů. Každého dne časně za svítání vyrážely z lipenského letoviska nahoru na Trojmezí skupinky mládežníků, vyzbrojených řetězy a revolučním odhodláním Pavky Korčagina. Milovníci škodlivého hmyzu se poutali k mlčícím zeleným velikánům, aby vlastními těly zamezili lékařům lesa v drastické, ale účinné operaci. Jen selektivní pokácení a odkornění několika set stromů napadených drobným broučkem s latinským jménem Ips typhographus mohlo podle odborníků na ochranu lesa zabránit katastrofální kůrovcové kalamitě. Mohlo, ale nezabránilo. Vyříznout z těla Šumavy rakovinný nádor jim totiž zelení huráaktivisté nedovolili.

Podél Schwarzenberského kanálu vystoupejte po zelené značce před Rossbach a Říjiště vzhůru pod hraniční vrcholy Plechého a T rojmezí. Pozor, podzimní hory dovedou být zrádné! V kapse proto nechť vás hřeje štědrá tatranka Opavia, ještě štědřejší maminčin řízek a placatka jindřichohradeckého rumu s plachetničkou na etiketě. Už velký filozof Immanuel Kant věděl, že nejlépe se přemýšlí v chůzi. Zatímco tedy stíráte z čela pot, rozjímejte, co mělo před dvěma lety větší smysl. Uchránit za cenu několika málo pokácených stromů nejpůvodnější části parku před škůdcem, nebo riskantně vyčkávat, zda si člověkem oslabená příroda jakousi tajemnou náhodou s kalamitou neporadí sama? Tímhle mučivým dilematem před vámi prošel i ministr Kužvart, který se nakonec rozhodl brouka zastavit. Jen radikální mládež, hledající vzrušující potyčky s dřevorubci, měla ve věci jasno hned. V zákrutu cesty pod Kamenným mořem zvedněte oči vzhůru k Plešnému jezeru. „Šumava, to je zelená perla v modrém oparu,“ rozplýval se před dvěma lety v Metru můj turistický předchůdce. Kdeže je ale včerejší sentiment? V Jezerní stěně už dnes mnoho zelené barvy nespatříte. Pohraniční hvozd připomíná spíš maskovací celtu s velkými hnědými fleky. Shluky stromů, z nichž kůrovec vysál život, pomalu splývají v jednolitý rezavý koberec. Co skupina žalujících umrlců, to původně jeden jediný nakažený strom, který by bývalo stačilo porazit, odkornit a nechat ležet na místě. „Kalamita se zastaví sama, uvidíte,“ slibovali duhoví huráaktivisté. Obávaný škůdce byl ale bohužel při chuti. Šílený experiment nevyšel a neléčený pacient-les dnes pomalu umírá.

Ne, tu větev ze suchého stromu rozhodně nelámejte! Na uklidněnou si raději dejte hlt jindřichohradecké lihoviny. Já vím, rádi byste vzteky o někoho přerazili klacek, ale nezapomeňte, že jste v první, nejpřísněji chráněné zóně národního parku. Nebo aspoň v tom, co z ní zbylo. Kalamita nezadržitelně postupuje – počet kůrovcových souší se každý rok zvětšuje na dvojnásobek. Do pěti let se tak trojmezenský prales promění v obrovský hřbitov mrtvých stromů – možná stejný, jaký znáte z hřebenů Krušných hor. Na vině nebude smog z elektrárenských komínů, ale bláhový idealismus zelených mládežníků, mediálně podporovaných nezodpovědným a věci neznalým publicistou. „Šumava občas poodhalí půvaby, které turistovi berou dech,“ napsal v létě 1999 v Metru propagátor kůrovce. S odstupem dvou let bere dech aktivistická hloupost, která šumavské půvaby zbavila jejich zeleného lesního závoje. Škoda že se Trojmezná nemohla Justovi bránit stejně, jak to učinil herec David Matásek. Výletu zdar.