Boj o Šumavu sílí

Boj o Šumavu sílí
Author	Libuše Alterová
Date	2001-06-25
Source	Zemědělec
Genre	tisk
Respondent

Proti podpisovým archům skupiny vědců,volání i akcím ekologických organizací i jedinců, aby se v prvních zónách Národním parku Šumava nezasahovalo proti kůrovci, a proti tvrzení, že park přijde o peníze Evropské unie, vytáhl ministr životního prostředí Miloš Kužvart v minulém týdnu silnou kartu: Na prohlídku šumavských lesů pozval představitele delegace Evropské komise. Kůrovcové téma není jediné. Polínko si přiložili i zákonodárci. Z poslaneckých iniciativ vzešly totiž dva návrhy zákona o NP Šumava. Zatímco poslanci Jiří Máče, Libor Ambrosek a Vojtěch Filip spolupracovali na své variantě podle Kužvarta s jeho resortem i šumavskými obcemi, druhý návrh z pera poslanců Jiřího Vlacha, Miroslava Kalouska a Toma Zajíčka přinesl ministrovi spíše překvapení. Zabývá se totiž i možností úpravy hranic parku. Podle Kužvarta se části, které by podle tohoto návrhu měly být z parku vyjmuty, kryjí s bývalými průzkumnými oblastmi na zamýšlenou těžbu zlata v oblasti Kašperských Hor. Přestože oba návrhy zákona vláda odmítla, o jejich osudu a do značné míry i o vyhlídkách parku rozhodne parlament. „Šumava je pravděpodobně nejdůležitější národní park v České republice a není možné jej nechat zničit,“ prohlásil po návštěvě parku vedoucí delegace Evropské komise Ramiro Cibrián s tím, že strategii zásahů proti kůrovci, s níž se při své návštěvě seznámil, považuje za rozumnou. Zdůraznil přitom, že ani v unii neexistuje jednotný návod na řízení parků. Vše závisí na jejich historii a přírodních podmínkách. Jak dále uvedl, na Šumavě, která je příhraniční oblastí, může Evropská unie již financovat mnoho projektů přeshraniční spolupráce. Některé projekty směřující k všeobecné ochraně životního prostředí na Šumavě se již realizovaly – příkladem je jednotka na spalování biomasy v Hartmanicích či čističky odpadních vod. Se zalesňováním Šumavy i Krkonoš pomáhá holandská nadace. Cibrián měl možnost seznámit se také s tím, jak dnes vypadají porosty v první zóně v lokalitě Trojmezná, kde ekologičtí aktivisté v roce 1999 zabránili kácení stromů napadených kůrovcem. Ten se jen ve zmíněném roce zde vyrojil z 4346 kubických metrů stromů. Podle mluvčího správy NP Šumava Zdeňka Kantoříka je již napadení tak rozsáhlé, že asanace ztratila smysl. „Proto se správa rozhodla vzhledem k poškození porostů v oblasti Trojmezné nekácet s výjimkou ochranného hraničního pásu.“ Ten se rozprostírá do 250 m od hranice s Rakouskem a 200 m od hranice s Bavorskem a asanují se v něm pouze aktivní kůrovcové stromy a polomy. Dřevo zůstává ležet na místě. Na zásahu trvá Rakousko, jehož lesy kůrovec ohrožuje.