Správa parku asi ztratí vliv

Správa parku asi ztratí vliv
Author	Jaroslav Nedvěd
Date	2001-08-30
Source	Mladá fronta Dnes
Genre	tisk
Respondent

Politici i ekologové se shodují: Svrchovaná moc v šumavské rezervaci musí co nejdříve skončit

Správa národního parku Šumava zřejmě po přijetí zákona o parku ztratí své výsostné postavení při rozhodovaní o hospodaření s majetkem státu na Šumavě

Plzeň – Představitelé Plzeňského a Jihočekého kraje i ekologičtí aktivisté z Hnutí Duha hodlají prosadit, aby zákon oddělil výkon státní správy v parku od péče o majetek státu. Radní Plzeňského kraje Pavel Stelzer prohlásil, že zmíněný návrh patří k nejdůležitějším ze šesti tezí, které hodlají do zákona o šumavském parku prosadit krajští zastupitelé. Ti navíc chtějí, aby zákon respektoval současnou rozlohu parku, ale zároveň dával obcím možnost rozhodnout, zda jejich zastavěná a zastavitelná území budou součástí šumavského parku. „Oddělení státní správy od hospodaření s majetkem pokládám za klíčovou záležitost. Správa parku dosud sama sobě vydávala správní rozhodnutí například při těžbě kůrovcem napadených stromů a následném prodeji dřeva. To bylo špatné,“ řekl Pavel Stelzer. Radní se domnívá, že musí vzniknout státní správní úřad a samostatná instituce, která by se starala o hospodaření v lesích. „V podstatě jde o to, aby jedna instituce mohla druhé něco zakázat a ne, aby někdo sám sobě vydával povolení,“ zdůraznil Stelzer. Ten předpokládá, že oddělením obou činností se eliminují i současné spekulace o vazbách správy parku na firmy obchodující se dřevem. S tezemi zákona, které schválili zastupitelé Plzeňského kraje, souhlasí i Jaromír Bláha z Hnutí Duha. Ekologický aktivista zcela schvaluje záměr oddělit státní správu od nakládání s majetkem parku. „S tím, že správa parku vydává sama rozhodnutí, sama je vykonává a sama se kontroluje, se potýkáme šest let. Kontrolní funkce správy se podle nás dosud uplatňovala pouze vůči někomu, ale ne proti lidem z instituce,“ sdělil Bláha. Hnutí Duha proto se starosty obcí připravuje k zákonu pozměňovací návrh. Podle něj by správa parku zůstala správním úřadem s odbornými úřady a strážní službou. „K hospodářským činnostem navrhujeme zřídit obecně prospěšnou společnost. V té by obce mohly mít třetinové zastoupení ve správní radě a mohly by se podílet na kontrole. Zároveň by získaly podíl ze zisku společnosti a mohly rozvíjet svou infrastrukturu i projekty z oblasti cestovního ruchu,“ konstatoval Jaromír Bláha. Proti tezím zákona přijatých zastupiteli Plzeňského kraje nic nenamítá ani zástupce hejtmana Jihočeského kraje Jiří Vlach, který má problematiku Šumavy na starost. „Nicméně předpokládám, že zastupitelé Jihočeského kraje budou žádat určitou úpravu hranic parku. To však neznamená nutně zmenšení rozlohy parku o významnou část. Zcela určitě podpodpoříme, aby se při stanovování hranic parku respektovala stanoviska obcí,“ řekl Jiří Vlach. Ten rovněž upozornil, že za nejdůležitejší z tezí k zákonu považuje oddělení výkonu státní správy od péče o mejetek. „V současné době bych dal půl království za to být ve vedoucí funkci v parku. Sám bych si navrhl, odsouhlasil, zrealizoval, zkontroloval a sám bych se pak za to pochválil. To nikde jinde ve státě neexistuje,“ konstatoval Vl ach. Radní doplnil, že v Jihočeském kraji nechtějí být součástí parku Horní Planá a Nová Pec a další obce si pro setrvání v parku kladou podmínky. Podle Pavla Stelzera všech osm obcí Plzeňského kraje, které leží v parku, o vyjmutí svých území neusiluje.

Výroky o parku

Radní Plzeňského kraje Pavel Stelzer: Právnické i fyzické osoby vlastnící pozemky v parku musí získat kompenzace za to, že nemohou se svým majetekem svobodně nakládat, protože se musí řidit pravidly národního parku. Vlastníkům by měl navíc stát přednostně nabídnout, že jejich pozemky vykoupí. Zmíněné kompenzace by neměly charakter pouze finanční. Může se jednat o zapojení obcí do výrobních programů a spolupráce se správou parku na rozvoji turistického ruchu. Pokud by se nějaká obec z takového programu vyčleňovala, byla by sama proti sobě.

Jaromír Bláha z Hnutí Duha: Například v Horské Kvildě, která by měla zůstat zachována jako skanzen, protože je společně s Filipovou Hutí unikátní, se staví řada domů. Buduje tam dům i bývalý ministr životního prostředí František Benda. Staví se tam na zelené louce, nejedná se o obnovu chalup. Naopak v jiných obcích, kde by výstavba k trvalému bydlení nebyla problém, se to zakazuje. To způsobuje, že obce jsou rozhádané mezi sebou a dohromady se zlobí na správu parku a ministerstvo životního prostředí.

Zástupce hejtmana Jihočeského kraje Jiří Vlach: Není pravda, že pokud se zastavitelná území obcí vyjmou z parku, bude na nich možné dělat cokoliv. Platí totiž územní plány obcí a orgány ochrany přírody jsou povinnými účastníky povolovacích řízení. Postavit tam mrakodrap nebo vydláždit louku tedy nebude možné a hlavně to tam nikdo nechce. Diskuse o rozloze parku se smeká do nešťastné polohy, ve které ten, kdo je pro zmenšení, představuje zločince proti přírodě a kdo je pro zvětšení nebo zachování rozlohy je správným ochráncem přírody.