Lesníci se s ekology nemohou shodnout
| Lesníci se s ekology nemohou shodnout | |
|---|---|
| Author | Jakub Kašpar |
| Date | 06.1999 |
| Source | Ekolist |
| Genre | tisk |
| Respondent | Jaromír Bláha, Zdeněk Kantořík |
Zeptali jsme se na problematiku šumavského kůrovce Jaromíra Bláhy z Hnutí DUHA a mluvčího Správy NPŠ Zdeňka Kantoříka.
Co si myslí Hnutí DUHA
Jaromír Bláha, vedoucí lesní kampaní linutí DUHA:
- Co je obsahem žaloby proti ministru Kužvartovi?
Napadáme skutečnost, že rozhodnutí Správy NP a CHKO Šumava asanovat stromy napadené kůrovcem v I. zónách bylo učiněno bez udělení výjimky ze zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny. Výjimka se musí přitom udělovat vždy, je-li narušován biotop chráněných, ohrožených či kriticky ohrožených druhů rostlin či živočichů. V případě kriticky ohrožených druhů je to přímo v kompetenci MŽP. Ministr Kužvart rozhodl, že v tomto případě si může udělit výjimku Správa NP a CHKO Šumava sama. To ale není možné, protože se zde jedná o kriticky ohrožené druhy.
- To je tedy podstata sporu mezi Hnutím DUHA a správou parku, potažmo ministerstvem?
Ne, to není podstata sporu. Žalobou pouze poukazujeme na to, že nebyl dodržen zákon o ochraně přírody. Spor ale není jen o ohrožené živočichy. Jde o celkovou koncepci boje s kůrovcovou kalamitou. My říkáme, že v 1. zónách NP by se vůbec nemělo zasahovat. Jde o úseky lesa přirozeného, místy až pralesního charakteru (například na Trojmezném či nad jezerem Laka). V I. zónách národních parků se předpokládá vývoj ekosystémů bez zásahů člověka. A tato koncepce zde padla. Ve II. zónách se přeme o míru zásahů.
- Jak byste tedy problém s kůrovcem řešili vy?
Současné rozhodnutí správy parku již potřetí změnilo koncepci managementu lesů v I. zónách. My chceme zachovat charakter I. zón coby bezzásahových území. Tedy jsme pro to, aby se nezasahovalo vůbec.
A co na to správa parku?
Zdeněk Kantořík, tiskový mluvčí Správy NP a CHKO Šumava:
- Proč se Správa NPŠ rozhodla ke kontroverzním destruktivním metodám boje s kůrovcem v I. zónách NP?
Cílem zásahu je zpomalení rozpadu ekosystému a aktivní ochrana genofondu a dosud nenapadených nejcennějších částí NPŠ. Zákon o ochraně přírody a krajiny, ani nařízení vlády o zřízení NPŠ podobné zásahy nevylučují. Správa o zásahu v I. zónách nerozhodovala sama. Přes nejednoznačnost názorů odborníků se na stranu zásahů přiklonila většina Vědecké sekce Rady NPŠ, souhlasné stanovisko vydalo i MŽP a osobně sek zásahům přihlásil i ministr Kužvart. Z podrobné analýzy vývoje kůrovcové kalamity jednoznačně vyplývá, že samoregulační mechanismy v některých lokalitách I. zón selhávají. Příčinou je jednak ovlivnění vývojových a strukturálních vazeb v lesních ekosystémech předchozím hospodařením, jednak současná antropická zátěž. Kůrovec je druhotný škodlivý činitel.
- Nezpochybňují takové zásahy samotný smysl existence NP?
Rozhodně ne. I když řadě lidí je NPŠ trnem v oku. Obrovské zásoby kvalitního dřeva v mýtném věku by někteří jistě rádi využili. Občasné přirovnání parku k CHKO postrádá logiku. V lesích CHKO hospodaří klasické hospodářské subjekty a v rámci lesních hospodářských plánů je ekonomicky využívají. V NPŠ se nekácí pro peníze, ale kvůli ochraně přírody a nastartování samoregulačních schopností ekosystému. Sto procent dřevní hmoty v I. zónách zůstane na místě. Zásah tak Správě přináší jen starosti, práci a zvýšené náklady. Zcela odlišný od hospodářského je i management ve II. zónách. Například zalesňování bioskupinami nebo jeřábem a vytváření kostry přirozeného lesa byste v hospodářském lese těžko hledal. Národní park nevzniká administrativním rozhodnutím přes noc. Jde o běh na velmi dlouhou a trnitou trať.
- Je vůbec možné již na konci roku 1999 zhodnotit úspěch celé akce?
Podle vývoje počasí a vývoje jedné či dvou generací brouka se bude provádět velmi podrobný monitoring úspěšnosti zásahu, tj. vyhodnocení jednotlivých ohnisek napadení a porovnání vývoje s předchozími lety. Pak je až do dubna čas na rozhodování o dalším postupu.
