Příběh ze šumavských hvozdů

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:28, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Příběh ze šumavských hvozdů |Author=Blanka Pirnosová |Date=2001-09-08 |Source=Českobudějovický deník |Genre=tisk |Resp…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Příběh ze šumavských hvozdů
Author Blanka Pirnosová
Date 2001-09-08
Source Českobudějovický deník
Genre tisk
Respondent

Pozvali jsme si do redakce představitele Národního parku Šumava a nezávislé publicisty, kteří park za leccos kritizují, abychom se pokusili zachytit to podstatné z jejich sporů. Den po diskusi, jejíž záznam připravujeme, se odehrál „veselý příběh z první zóny“

Jednoho z publicistů, Vladimíra Justa, znejistělo, když mluvčí parku opravil jeho tvrzení o zhruba 100 parkem pokácených stromech v první zóně na Jezerní slati na pouhých 38. Vydal se tedy se svou ženou na místo přepočítat pařezy, „Když jsem byl u stopadesátého, vyběhl z křoví vedoucí lesní správy, vysílačkou přivolal policii a nechal mne i ženu, která držela v ruce snítku borůvčí s dvanácti plody, předvést pro neoprávněný vstup do zóny, popsal situaci.

Příběh je to spíš tragikomický a pro tuzemské poměry, zdá se, typický. Na policii se ocitne člověk, který se snaží zdokumentovat prohřešek toho, kdo tu policii přivolal. Vladimír Just bez povolení vstoupil do míst, která napřed byla součástí té nejpřísněji chráněné zóny, pak chvíli ne (když se tam, prý omylem, kácelo), a teď už zase ano. Bůhvíproč, když tam je už jen těch sto padesát pařezů…