Národní parky hledají společnou řeč

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:28, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Národní parky hledají společnou řeč |Author=Radovan Holub |Date=2004-12-29 |Source=Klatovský deník |Genre=tisk |Responden…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Národní parky hledají společnou řeč
Author Radovan Holub
Date 2004-12-29
Source Klatovský deník
Genre tisk
Respondent

Již 31. srpna 1999 bylo na ministerské úrovni slavnostně podepsáno tzv. Memorandum o vzájemné spolupráci Národního parku Šumava a Národního parku Bavorský les. Memorandum zavázalo obě správy ke společnému uskutečňování cílového poslání obou národních parků, k založení monitorovacích ploch umožňujících sledování bezzásahového průběhu přírodního vývoje lesa, ku sledování volně se vyvíjející, neovlivněné přírody, k reintrodukci původních druhů rostlin a živočichů a ke zkvalitnění komunikace s místním obyvatelstvem. Memorandum bylo fakticky realizováno jen v omezeném rozsahu, protože názory na ochranu přírody byly na obou stranách hranice zcela odlišné. Správa sousedního parku považovala Národní park Bavorský les za místo, kde dostává přednost příroda, zatímco správa Národního parku Šumava prosazovala tzv. aktivní ochranu lesa. Z toho důvodu byly kontakty mezi oběma parky často pouze formální.

Patnáctého prosince se sešli vedoucí pracovníci obou parků na správě NP a CHKOŠ ve Vimperku a zavázali se k obnovení memoranda. Navázali tak na předběžnou schůzku konanou 27. října v sídle strážní služby Národního parku Bavorský les v Neuschönau. Ředitel správy Národního parku Bavorský les Karl-Friedrich Sinner zdůraznil, že národní parky nejsou zřizovány s cílem hospodářského využívání přírodních zdrojů a že se na těchto územích příroda přenechává přírodě. Německá i česká strana jmenovaly novou řídící skupinu (grémium) pro spolupráci obou parků a shodly se na tom, že cílem snažení obou parků by mělo být postupné sladění managementu na obou stranách státní hranice a v budoucnu možná i vytvoření přeshraniční biosférické rezervace. Samozřejmě by mělo dojít i k neformálnímu sblížení pracovníků obou parků.

Šumavský i bavorský park ustaví několik společných pracovních týmů pro projekty v ochraně přírody, vzdělání a styku s veřejností. Společné projekty by měly být vyhodnoceny k prvnímu výročí rozšíření EU. „Stírání hranic a propojení obou parků je jeden z nejdůležitějších cílů, protože ani příroda nezná hranice,“ řekl Sinner. Ředitel správy NP a CHKOŠ Alois Pavlíčko první kroky ke sblížení obou parků rovněž pochválil: „Nejen my, ale všechny národní parky v Česku budou usilovat o evropskou certifikaci a spolupráce s Národním parkem Bavorský les je k tomu prvním krokem,“ řekl. Národní park Bavorský les, který je trojnásobným držitelem evropského diplomu kategorie A, má všechny předpoklady k dobré spolupráci.

Zatím však na obou stranách existuje velmi málo společných projektů, na něž by se žádaly společně prostředky z fondů EU. Známý je společný přeshraniční projekt Skleněná archa v moři lesa Evropy, který se stal významnou společensko-kulturní akcí s řadou dílčích projektů, a spolupráce s bavorským Domem divočiny na informacích o Šumavě. Ve fázi přípravy je mezinárodní projekt Ochrana biodiverzity ve střední a východní Evropě prostřednictvím šetrného turismu a projekt Klimatické změny a jejich vliv na evropské národní parky. Ve výzkumu se osvědčil společný projekt Telemetrie rysa ostrovida a projekt Revitalizace rašelinišť. Dalším významným společným projektem bude monitoring přirozené obnovy horských smrčin. Tento projekt probíhá zatím samostatně v obou parcích a přináší důkazy, že vývraty, polomy a houby jsou podstatnými faktory přirozeného vývoje lesa, který je v národních parcích zvlášť důležitý. Společně by měl probíhat výzkumný projekt Květena Šumavy, letecké snímkování lesních porostů a společný projekt pro informační a strážní službu. Hlavním smyslem přeshraniční spolupráce má být ochrana divoké přírody v obou parcích, vědecký výzkum a vytváření kvalitní infrastruktury pro návštěvníky, jako jsou naučné stezky, doprovody pro turisty nebo informační centra. U Modravy by mohlo například vzniknout moderní informační centrum s konferenčními prostorami, přírodním amfiteátrem a možnostmi pro volný čas. „V aktuálně schválené změně územního plánu je pro vznik tohoto centra vymezen funkční prostor a já bych stavbu tohoto typu plně přivítal,“ říká starosta Modravy Antonín Schubert. Prostředky na společné projekty by byly hrazeny především z fondů EU, ale také z rozpočtů obou parků. „Veřejnost na obou stranách hranice požaduje společný národní park,“ řekl na závěr jednání vedoucí odboru výzkumu Národního parku Bavorský les Heinrich Rall.

Autor je mluvčím Národního parku Šumava