Ad: Šumava a kůrovec: nechat stromy padnout bez užitku?

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:28, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Ad: Šumava a kůrovec: nechat stromy padnout bez užitku? |Author=Radovan Holub |Date=2005-08-09 |Source=Českobudějovický den…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Ad: Šumava a kůrovec: nechat stromy padnout bez užitku?
Author Radovan Holub
Date 2005-08-09
Source Českobudějovický deník
Genre tisk
Respondent

Radovan Holub, mluvčí Správy NP a CHKOŠ

Senátor Pavel Eybert se vyjádřil k situaci v lesích Národního parku Šumava (JDB 5. 8.). Jeho pohledu si velmi ceníme. Přece jen bychom rádi upřesnili, že uschlý, kůrovcem zlikvidovaný les, o němž píše, NENÍ mrtvý les. Biologické procesy tam probíhají dál, a to především pod povrchem půdy. Tou skutečnou katastrofou Šumavy se staly v minulých letech rozsáhlé, velkoplošné holiny. Zmlazení v oblastech uschlého lesa je dnes mnohem kvalitnější a bohatší než v oblastech holin. Toho je nutno si povšimnout.

První zóna, vyhlášená roku 1991 na 15 195 ha, se skládala z 54 částí a park byl roku 1995 přezónován. Zmenšená 1. zóna tvořila pouze 8807 ha a byla rozkouskována na 135 částí (nikoli 170). Toto rozkouskování nyní po právu kritizují nejen naši a evropští odborníci, ale i zástupci Jihočeského kraje. Navíc se v jedné třetině tohoto teoreticky bezzásahového území a na základě výjimek zasahovalo.

Nyní stojíme před rozhodnutím, zda budeme moci v souladu s přírodním potenciálem Šumavy rozšířit 1. zónu na navrhovaných 24 731 ha na 67 částech. Jde o zhruba 36 % plochy parku. Bezzásahové území by tvořilo jen necelých 30 % v horizontu pěti let a jen necelých 6 % z této plochy by bylo atraktivní pro žír kůrovce. Každý mezinárodně uznávaný národní park musí mít kompaktní a dostatečně velkou bezzásahovou zónu. Kolem ní by bylo v souladu s mezinárodními pravidly vytvořeno ochranné pásmo v šíři 500 – 1000 m dle místních podmínek. Kůrovec není jen škůdcem a ničitelem lesa, ale je i činitelem, který zabezpečuje konkurenceschopnost smrku vůči stále více se prosazujícímu buku.

Poklesu návštěvnosti není třeba se obávat. V oblasti sousedního Národního parku Bavorský les, kde 1. zóna tvoří na území starého parku 75 % plochy, je turistický ruch velmi čilý. Návštěvníci tu sledují divadlo přírody, odumírání starého lesa a zrod nového, stabilnějšího. Celostátní pokles návštěvnosti zasáhl oblast NP Bavorský les nejméně. Proč tedy zbytečně strašit lidi?

Souhlasíme s panem senátorem, že stromy v národním parku rostou a někdy také usychají a padají bez ekonomického užitku. Ano, v národních parcích to tak musí být. Les národního parku není lesem k průmyslovému využití, ale lesem, ponechaným přírodě. Dejme na malé části našeho území důvěru přírodě. Normálním lesním hospodařením, které požaduje pan senátor, se dopracujeme k hospodářskému lesu. Nikoli však k národnímu parku.