Vrací se zvěř, jež téměř vymřela

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:28, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Vrací se zvěř, jež téměř vymřela |Author=Eva Tichá |Date=2004-07-29 |Source=Mladá fronta Dnes |Genre=tisk |Respondent=…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Vrací se zvěř, jež téměř vymřela
Author Eva Tichá
Date 2004-07-29
Source Mladá fronta Dnes
Genre tisk
Respondent

V krajině Šumavy a Českého lesa je dnes možné spatřit rysa, bobra i velkého losa

Téma

Do přírody se vracejí zvířata, u kterých hrozilo, že se o nich budou děti učit už jen ve škole a možná je uvidí někde v zoologických zahradách. Je to díky lepšímu životnímu prostředí, úspěšné jsou ale také projekty umělého vysazování zvířat.

Šumava – K Šumavě už po několik let patří krásná kočkovitá šelma, rys ostrovid. „Původní populaci zvířat člověk svým pronásledováním téměř zlikvidoval. Žili zde jen jednotlivci. Zvířata jsou teď v přírodě díky umělému vysazování ze sedmdesátých a hlavně osmdesátých let,“ vysvětluje zoolog šumavského národního parku Luděk Bufka.

Rysa vysadili nejdříve na bavorské straně

Nejdříve s umělým vysazováním přišli odborníci z Bavorska, pak se projekt rozběhl v Čechách. „Nejen na Šumavě, ale i v Českém lese nyní žije okolo dvaceti až třiceti jedinců. Spolu s Rakouskem a Německem jich je v přírodě asi sedmdesát,“ říká zoolog Luděk Bufka, který část zvířat sleduje díky tomu, že rysové mají v obojcích vysílačky.

Díky umělému vysazování přibývá také bobrů. Žijí na Klatovsku a hlavně na Domažlicku a Tachovsku v oblasti Českého lesa. „Dostali se sem z Bavorska, kde je uměle vysadili,“ vysvětluje Jiří Beran z odboru životního prostředí radnice v Domažlicích.

Tetřev na Čerchově vymřel kvůli změně klimatu

V Českém lese na Čerchově na Domažlicku se zase díky umělému vysazování úspěšně zabydlel tetřev. „Tetřev tady žil před padesáti lety. Pak kvůli změně klimatu vymřel. Před čtyřmi roky jsme začali s umělým vysazováním a dnes jich je v přírodě okolo osmdesáti,“ říká Jan Benda z domažlických městských lesů.

Díky přirozené migraci zvířat žije na Šumavě také asi desítka až třícítka losů. „Z ptáků je to čáp černý. V sedmdesátých letech byl velikou vzácností, nyní tu sídlí na různých místech. Díky umělému vysazení je na Šumavě také puštík bělavý, který kvůli přímému pronásledování člověkem v minulosti úplně vymizel,“ říká zoolog Bufka.

Některá zvířata mizí, zoologové ale neví proč

Populace některých zvířat však z přírody také mizí. „Na Šumavě je velmi ohrožený tetřívek a tetřev. Proto, aby mohli přežít, je velmi důležitá ochrana míst, kde se vyskytují,“ říká Luděk Bufka. Proto například správci národního parku nechtějí kvůli tetřevovi otevřít přechod na hranici Modrý sloup u Modravy, v zimě zase kvůli nim nesmí běžkaři do některých míst parku.

Odborníci nemají přesné vysvětlení, proč některá zvířata vymírají. „Rozhodující příčina není. V minulosti šlo o chemii, odvodnění mokřadů, možná i o systém hospodaření v lesích. Není jasné, co bylo dominantní. V posledních letech zase vzrostla doprava, silnice fungují jako bariéry, hynou na nich zvířata. Díky cestovnímu ruchu zase nemají zvířata klid v přírodě,“ vyjmenovává několik příčin vymírání některých druhů zvířat Luděk Bufka.