Lesy jsou nás všech
| Lesy jsou nás všech | |
|---|---|
| Author | Jan Duha |
| Date | 1999-08-14 |
| Source | Lidové noviny |
| Genre | tisk |
| Respondent | |
Ohlasy a dopisy
Ad LN 10. 8. 1999: Kdo porušil zákon? Dopis pana Jaroslava Picky byl poslední kapkou, která zavinila, že moje tolerance utrpěla porážku. Protože jsem lesník, uvedu několik argumentů proti jeho názorům.
V první řadě je třeba definovat, co je to prales, neboť v kauze kůrovce na Šumavě dochází k účelovému zaměňování prvních zón ochrany přírody za pralesy. Tak tedy: „Prales je lesní ekosystém vzniklý přirozeným vývojem“ (Lesnický naučný slovník MzeČR, 1995) nebo „Prales je les nedotčený činností člověka“ (Základní lesnické názvosloví, VÚLHM Jíloviště-Strnady, 1992). Pokud vím, byl prales Trojmezná vyhlášen rezervací v roce 1948. Není ani tak starý jako Boubínský prales či nedaleko ležící Žofínský prales. V naší zemi nenajdeme skutečný prales v duchu výše uvedených definic. To snad nejlépe dokazuje skutečnost, že nedaleko od tohoto „pralesa“ byl postaven v polovině 19. století kanál na plavení dříví. Proto se nemůžeme na území, kde bychom dnes jakkoli chtěli dosáhnout plně fungujících samoregulačních mechanismů v lesním ekosystému, dívat jako na prales. Pouze se můžeme snažit dosáhnout za desetiletí toho, že se les stane lesem přírodním. To se týká i nezasahování proti kůrovci, který likviduje nejrozšířenější dřeviny v dané oblasti, smrku. Je příznačné, že v době vyhlášení rezervace Trojmezná byly v porostech zakázány všechny lesnické zásahy s výjimkou asanace kůrovcového dříví.
Druhá nepřesnost ve vyjádření pana Picky spočívá v tom, že se mylně domnívá, že smrky plodí každoročně a že se před uschnutím stihnou vysemenit a založit nové pokolení lesa. To bohužel neplatí. Lesy zdecimované kůrovcem budou buď staletí čekat na postupnou sukcesi, na jejímž konci bude možná opět krásný horský les, nebo je bude Správa Národního parku Šumava muset za peníze daňových poplatníků uměle zalesnit. Při zřízení Národního parku Šumava se do jeho čela dostala skupina nezodpovědných snílků, kteří se zhlédli v zahraničním vzoru a blokovali jakékoli lesnické postupy proti kůrovci. O kvalitě tohoto vzoru svědčí pohled na svahy Luzného a Roklanů z bavorské strany. Současné vedení Správy Národního parku Šumava se s podporou MŽP ČR snaží bývalé chyby napravit. Zaslouží si podporu od všech rozumných lidí, kteří mají rádi přírodu. A těm rádoby ekologům, kteří brání pracovníkům národního parku v plnění jejich povinností, bych rád připomněl, že lesy na Šumavě jsou nás všech. A já postup Správy národního parku Šumava podporuji.
