Bude to asi divná spolupráce

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:28, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Bude to asi divná spolupráce |Author=Radovan Holub |Date=1999-09-02 |Source=Českobudějovický deník |Genre=tisk |Respondent=…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Bude to asi divná spolupráce
Author Radovan Holub
Date 1999-09-02
Source Českobudějovický deník
Genre tisk
Respondent

Na vaší straně

Ochrana přírody / Propast mezi ochranářskou a lesnickou koncepcí národního parku se úterním podpisem memoranda nezacelila. Spíš naopak...

V úterý bylo v Železné Rudě podepsáno Memorandum o vzájemné spolupráci mezi správami národních parků Bavorský les a Šumava. Pohovořili jejich ředitelé i resortní ministři obou zemí (Miloše Kužvarta přitom trochu rušili ekologičtí aktivisté s nastartovanými motorovými pilami), vypilo se něco piva a kávy, pojedlo něco chlebíčků a odjelo na exkurzi do pralesa v NP Bavorský les. Na první pohled docela idyla – ale nebyla.

Do toho nám nemluvte...

Pod povrchem přátelského setkání zazněla vážná disonance. Zarazil už nesoulad v dikci projevů bavorského státního ministra J. Millera a jeho českého kolegy. První mluvil velice hezky o poslání a mezinárodní koncepci národních parků a o tom, že máme povinnost v určitých částech státu ponechat přírodu přírodě. „Divoká příroda je zřeknutí se lidské arogance a ukazuje nám hranice lidské existence,“ citoval německoamerického ekologa A. Leopolda. Miloš Kužvart se omezil na proklamaci o společné informační činnosti obou parků. „Plně podporuji, aby každý měl právo vyjádřit svůj názor. Ale my nenecháme kůrovce sežrat Šumavu,“ řekl rezolutně. (Zapomněl přitom dodat, že kůrovec žere Šumavu nejvíc tam, kde správa parku proti němu pět let destruktivně zasahovala, nebo tam, kde ho nechala po stejnou dobu bez zásahu množit.) Německá strana chápala slova českého ministra jako zprávu o tom, že u nás jdeme vlastní českou cestou a nikdo nám nebude předepisovat, jak má park fungovat. Miloš Kužvart tedy oficiálně potvrdil, že NPŠ je a zůstane etiketním podvodem, že nepotřebuje vysokou mezinárodní kategorii ve smyslu pravidel IUCN, o niž jiné evropské národní parky usilují po celá desetiletí.

Nezájem

Odpolední exkurze na bavorskou stranu – to byl také zážitek! Těžko říci, jestli to byl záměr, že na pozvánkách distribuovaných Správou NPŠ informace o ní chyběla, zatímco na bavorských pozvánkách byla. Jisté je jedno: organizátoři exkurzi před plénem na setkání znovu jasně připomněli a oznámili, kdy a kde bude přistaven autobus. Přesto jsem se jí z české strany zúčastnil jenom já. Na prezenční listině pro exkurzi byli uvedeni nejrůznější němečtí referenti pro životní prostředí, environmentální poradci a novináři, o překlad do češtiny se starala praktikantka až z Hamburku. Zaměstnanci našeho MŽP v čele se svým šéfem však ze Železné Rudy odjeli domů, zmizeli i starostové šumavských obcí i pracovníci NPŠ. Buď všichni Bavorský park znají tak dokonale, že ho nepotřebují znovu navštěvovat – nebo je prostě nezajímá...

Zkušenosti nepotřebujeme?

Ředitel bavorského parku hovořil při exkurzi nad živými i mrtvými staletými stromy o tom, že národní park má přinášet konfrontaci života a smrti v dlouhém časovém období, z jednoho lidského života nedohlédnutelném. „Musíme umět získat novou estetiku lesa a dát lidem představu o tom, co je to život stromu,“ říkal a ukazoval, jak se během staletí struktura lesa mění, jak místo zničených smrčin nastupují odolnější listnáče a dole pod nimi se pomalu rodí nová generace smrků.

Chápu, že naše odpovědné činitele sužuje víc hrozba kompetenčního zákona, který by mohl správě parku odejmout právo hospodaření v jeho lesích, že víc než prales jim dávají zabrat tlaky dřevařské lobby, že je těžké „ustát“ křik starostů, že správa parku nechává Šumavu uschnout. Ale právě proto by bylo dobré navázat na zkušenosti bavorské strany, sjednotit management obou parků a vytvořit podél hranic společnou a celistvou první zónu. O takovém sjednocení však hovoří pouze Němci; za Čechy jen lidé z Hnutí Duha v prohlášení, jež tak dramaticky uvedli při podpisu memoranda. „Líbilo se mi, co udělali. Je to legitimní a správné,“ komentovala jejich demonstrativní akci ředitelka federace evropských národních parků Europarc Eva Pongratzová.

Náš ministr životního prostředí při podpisu memoranda znovu zdůraznil své politické rozhodnutí ohledně osudu šumavského parku. Je to rozhodnutí odporující koncepci Zelené střechy Evropy, o kterou mělo v úterý jít nejvíc.