Zastánci Vladimíra Molka tvrdí: Příroda je důležitější než vleky

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:29, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Zastánci Vladimíra Molka tvrdí: Příroda je důležitější než vleky |Author=Václav Polák |Date=2005-01-21 |Source=Česk…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Zastánci Vladimíra Molka tvrdí: Příroda je důležitější než vleky
Author Václav Polák
Date 2005-01-21
Source Českobudějovický deník
Genre tisk
Respondent

Ing. Václav Polák

Zachovalá příroda dává možnost turistice a rekreaci i po zrušení vojenského prostoru i při vyhlášení ptačí oblasti podle Natury 2000, a to po celý rok, neboť vyhlášením se nic v území nezmění. Projev p. hejtmana Zahradníka zůstává u obecně proklamované kritiky ochrany přírody, i když lyžařský areál na kopci Chlum považuje za věc druhotnou (viz větu z jeho projevu). Hrubým zásahem do přírody chce přiblížit na zhruba 2 až 3 měsíce v roce území, vymezené skupině lidí, kde po zbytek roku budou bezlesé sjezdovky a vleky, jimž se bude po celé další měsíce případný turista muset vyhýbat a hledět na to, co člověk s přírodou dokáže, když má peníze a nemusí odpovídat za jejich řádné využití. Vypadá to, že zase chce člověk zvítězit nad přírodou za cenu jejího zničení. Zůstává dosud nezodpovězeno, zda vůbec zimní klimatické poměry dají dostatek sněhu a nebude se muset uměle zasněžovat, a pak je opět otázkou, odkud brát pro tuto možnost dostatek vody (i peníze). Negaci lanovek a sjezdovek svádí pan hejtman na ochranáře přírody, aniž by se ptal lidí, kteří zde hospodaří a patří i mezi jeho voliče. Argumentuje obecní a krajskou samosprávou, aniž by se lidí v území ptal. Spíše se radí s projektanty a investory, kteří na finanční podporu kraje již netrpělivě čekají.

RNDr. Petr Starý, DrSc.

Mimo vrcholnou diskusi na vládní úrovni nepokládám za příliš šťastné, je-li na úrovni kraje konfrontován názor ekol. aktivistů a hejtmana kraje. V krajském městě existuje, jak známo, význačné a nadkrajové významné vědecké seskupení Jč. univerzity a Akademie věd s řadou pracovišť odborně jistě a priori fundovaných k podobným názorům a diskusím. V tisku byl nedávno zmíněn i vysoký úspěch JU ve vědeckém zaměření i výsledcích. U těchto akademických pracovišť lze snad navíc předpokládat objektivitu názorů na vědeckém podkladě, bez tlaku politických a podnikatelských lobby. Sleduji to jako čtenář, je možné, že k výše uvedeným diskusím došlo na jiných úrovních.

B. Václavík, Prachatice

Na rozdíl od většiny čtenářů jsem do těchto prostor chodil zcela pravidelně od roku 1978, takže si myslím, že vím, o čem mluvím. Argumenty pana Zahradníka neberu, velikášské představy o lyžování na svazích Chlumu jsou utopií. Nejenže poměrně zachovalá příroda vezme za své, ale i sněhové podmínky jsou zde mizerné. A umělé zasněžování? Kde vezmou vodu? Jediný trochu vodnatější zdroj je Ktišský potok a z toho bere obec Ktiš pitnou vodu.

Libor Lev

Více pravdy má pan Molek. Vojenský prostor Boletice není přístupný pouze pro hrstku vyvolených, ale armáda umožňuje mimo dobu vojenských cvičení přístup do prostoru a využívání některých zařízení zájmovými skupinami. Pan hejtman zapomíná, že síť chráněných území není konečná a konstantní, ale vyvíjí se na základě probíhajících mapování. Nemůže tady vsouvat jakousi myšlenku, že ptačí oblast byla vyhlášena jako reakce na návrh lyžařského areálu Chlum. Ať se to někomu líbí nebo ne, režim vojenského prostoru doopravdy umožňuje přežívat nejrůznějším společenstvím, která by v „civilizované“ krajině nejspíše zanikla. Co takhle spíše usilovat o to, aby miliony či desítky milionů korun, které jiné armády platí (a rády platí) za možnost cvičit v Boleticích, zůstaly na území Jihočeského kraje? A nakonec. Jak je možné, že již ve stadiu záměru je dána firma, která bude část pozemků využívat? To se vůbec při tak grandiózním záměru výstavby takového areálu nepočítalo s veřejným výběrovým řízením?

František Strych

Ačkoli nejsem zastáncem aktivit tzv. ochránců přírody a v řadě případů s nimi zásadně nesouhlasím (záměrné průtahy se stavbou dálnic, průmyslových zón, Temelín), v případě Boletic plně s p. Molkem souhlasím. Hejtman Zahradník v úvodní části vcelku správně odsuzuje postavení a způsoby, mnohdy velmi konfliktní, řady aktivit různých občanských sdružení a spolků. Ale pokud jde o Boletice, jeho argumentace je velmi nepřesvědčivá, až dogmatická a v závěru populistická. Nevěřím, že by p. hejtman nevěděl, že vojenskou činností je dotčena pouze velmi malá část území. Nabývám dojmu, že jde o víc než stavby lyžařského areálu, vždyť ve hře je 23 000 hektarů pozemků a lesů! Můj názor je dochovat současnou tvář území, pokud jej armáda opustí. Zamezit stavbám nových komunikací, sítí, hotelů, golfových hřišť, rodinných domů apod. Jednoznačně řečeno, dát území statut přírodní rezervace, pochopitelně jej otevřít veřejnosti. Vybrat takového správce území, který bude dobře zajišťovat i jeho hospodářské využití. Podotýkám, že jsem nikdy nebyl zaměstnancem armády.

Adolf Podlaha, Chvalšiny

O tom, co bude s vojenským prostorem, nerozhoduje ani jeden z uvedených, ale ministerstvo životního prostředí. Názor pana Zahradníka je škodlivým zásahem do přírody. V tomto prostoru jsem pracoval jako lesník desetiletí a ještě pracuji. Vím, co by pro les znamenalo nejenom vykácení pruhů pro lyžování, které by vítr rozšiřoval, až by zbyly holé kopce. K tomu ještě ničení flóry lidmi, zastavěné plochy chatami a budování cest k různým objektům. Je zapotřebí po odchodu vojsk z prostoru tuto plochu osidlovat tak, aby zde vznikala nebo se obnovovala, jaká bývala – orná půda, louky, pastviny. Nebylo by krásné, aby vznikaly i vesnice? Půdu neprodat jednotlivci, který by se obohacoval drahým prodejem po částech jednotlivcům, jako se to děje doposud, ale přidělit lidem, kteří budou obnovovat ráz krajiny, který tam byl. Kolem prostoru je dost vesnic, které trpěly vojenským provozem a mohly by toto obnovovat. Zničit přírodu nerozumným zásahem je jednoduché, ale zachovat ji a navrátit ji do bývalé podoby je obtížné. Je smutné, že o prostoru rozhodují lidé, kteří zde nebydlí, a navrhují, co zde má být.

Na adresu Jana Zahradníka

Zimy jsou čím dál teplejší, napumpuje se tam peněz pro nic a krajina a lesy se zničí. Ať se tam lidé chodí potěšit krásným krajem a přírodou a lyžovat ať jezdí na Šumavu a do Alp.

Pan Zahradník nemluví pravdu, dopředu sepsal smlouvu s Lipnostavem, takže jde jen a jen o lyžařský areál. Rozvoj za každou cenu? Pro určitou skupinu? Nesouhlasím.

Hejtman Zahradník se vůbec neptá obcí. Chová se jako gauner a proslýchá se, že funkcionáři kraje mají skoupeny atraktivní pozemky v okolí, o které se jedná.

Třicet šest roků jsem bydlel ve Ktiši na hájence s nádherným výhledem na Chlum a Plešný. Pracoval jsem jako lesník. Za snahou kraje vidím jen velký kolotoč peněz a možné úplatky a šmelení s pozemky, jak je to teď v ČR běžné.