Šumavané nejsou prosťáčci

Z sumava-corpus
Verze z 13. 9. 2015, 05:29, kterou vytvořil Admin (diskuse | příspěvky) (Založena nová stránka s textem „{{MediaBankArticle |Title=Šumavané nejsou prosťáčci |Author=Tomáš Jirsa |Date=2005-10-16 |Source=Respekt |Genre=tisk |Respondent= }} Jako senátor,…“)

(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Přejít na: navigace, hledání


Šumavané nejsou prosťáčci
Author Tomáš Jirsa
Date 2005-10-16
Source Respekt
Genre tisk
Respondent

Jako senátor, jehož volební obvod zahrnuje jižní část Šumavy, reaguji na článek biologů Jana Zrzavého a Martina Konvičky Volání divočiny (Respekt č. 37/2005). Souhlasím s nimi v tom, že lze skloubit jak zachování přírody, tak rozvoj Šumavy. Je pro mě ovšem těžko přijatelné stavět šumavské obyvatele (a místní i regionální reprezentaci) do role hlupáčků, kteří nejsou schopni rozhodnout, jak spravovat území, ve kterém žijí.

To v žádném případě neznamená, že odmítáme diskutovat s odborníky, a zcela jistě se budeme snažit skloubit jejich názory s naší zkušeností.

Prostoru je pro to dost. Existují přece první „bezzásahové“ zóny a dostatečně velké druhé a třetí zóny, kde je a bude les udržován.

Odlišně než autoři se stavím i k jimi vysmívanému „točení klikou lanovky“. Klíčem k lyžování na Šumavě je spojovací lanovka z české strany do již vybudovaného rakouského lyžařského areálu Hochficht.

Je prokázané, že na 1 euro utracené na sjezdovce (v Rakousku) připadá 5 eur utracených za služby jako ubytování či stravování (zatím také v Rakousku). Cílem zastánců lyžování na Šumavě není „likvidace“ přírody, ale turistický program na zimní měsíce.

Problém je, že někteří odpůrci lyžování stále tvrdí, že sedačková lanovka o šířce cca 5 metrů je likvidační a nepřijatelná pro Šumavu o šířce 180 kilometrů.

Tomáš Jirsa, senátor Parlamentu ČR