Současný stav a rozvoj Národního parku Šumava

Současný stav a rozvoj Národního parku Šumava
Author	Mirjam Čech
Date	1995-10-12
Source	Klatovský deník
Genre	tisk
Respondent

Týdeník Klatovska věnuje dlouhodobě velkou pozornost Národnímu parku Šumava (NPŠ). Je pochopitelné, že na adresu Správy Parku bylo vysloveno mnoho kritických připomínek, ale na druhé straně byla dána publicita i pozitivním aktivitám nového vedeni Parku.

Dnes uveřejňujeme první část rozsáhlejšího materiálu Prof. Ing. Mirjama Čecha CSc, vedoucího útvaru ředitele NPŠ s cílem dát slovo i druhé straně „sporu“ o Šumavu.

Protože se v poslední době objevují bohužel většinou nekvalifikované úvahy a často i velice neodpovědně vyřčené soudy o existenci Národního parku Šumava o jeho rozloze, o těžbách dřeva, o „výnosném“ střílení jelení zvěře a často i o drancování šumavské přírody a v důsledku toho dokonce i o změně kategorie národního parku v pouze nechráněné území, chci se několika myšlenkami podělit se šumavskou veřejností o současném stavu a dalším rozvoji Národního parku Šumava.

Ihned v úvodu chci zdůraznit, že koncepční program ochrany a tvorby šumavské přírody a jeho postupná realizace je dlouhodobý proces, který předpokládá především zásadní změnu v myšlení lidí, v jejich chování i v rozhodování. Koncepční program ve smyslu zákonaČNR 114/92 Sb. o ochraně přírody a krajiny vyústí v „Plán péče o národní park a jeho ochranné pásmo“, který se stane celkovou koncepcí činnosti Správy národního parku a chráněné krajinné oblasti Šumava.

Obsahem tohoto plánu je stanovení dlouhodobých i krátkodobých úkolů pro ochranu rostlin a živočichů, péče o les i půdu, vzhled krajiny, ekologické limity, osídlení, dopravy, turistiky a hospodaření na území národního parku. Ve své podstatě jde o to, jak nejcitlivěji přeměnit po staletí hospodářsky využívanou krajinu na oblast původních přírodních společenstev, kde lidská ruka bude zasahovat co nejméně a kde samoregulační funkce se stanou základem přírodního vývoje šumavské krajiny.

Koncepční program dalšího vývoje Národního parku Šumava je natolik závažný, že jeho jednotlivé kroky a vývojové etapy jsou konzultovány s předními odborníky z oblasti lesnictví, zemědělství, ekologie a hlavních biologických věd, kteří jsou členy nově ustavené vědecké sekce Rady parku, která se schází podle potřeby dvakrát až čtyřikrát ročně. Tím více nás překvapují často velice ukvapené a většinou povrchní názory a návrhy jak o Park pečovat a jak ponechat vše a ihned přirozenému vývoji, včetně větrných polomů i následného přemnožení kůrovce. Však ona si prý příroda pomůže sama.

Současné vedení Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava je si plně vědomo obrovské odpovědnosti za svěřené přírodní bohatství, za to, jak na Šumavě obnovit ekologickou stabilitu a jak v relativně co nejkratší době vytvořit podmínky pro samoregulační funkce v lesích, ale i v ostatních přírodních společenstvech, a to nejméně na třech čtvrtinách rozlohy parku.

Podívejme se poněkud podrobněji, jak Správa Národního parku a Chráněné krajinné oblasti v této koncepční práci postupuje.

Zonace parku

Prvním krokem v této koncepční práci bylo zpracování návrhu nového prostorového uspořádání jednotlivých zón ochrany přírody. Jen pro informaci nezasvěcených čtenářů uvádím, že pracovníci odborných útvarů, včetně pracovníků státní správy národního parku při vymezení nových zón ochrany přírody vycházeli z dostupných odborných podkladů a výsledků podrobného venkovního šetření. Ministerstvo životního prostředí České republiky v těchto dnech návrh nového vymezení zón schválilo. Schválení návrhu předcházelo projednání s obcemi, které se nacházejí na území Parku nebo na jeho hranicích. Návrh byl projednán i s Okresními úřady Prachatice, Český Krumlov a Klatovy. Prošel též resortním a meziresortním oponentním řízením.

Do první zóny jsou zařazeny vzácné porosty (území) přirozené skladby, schopné trvalé existence bez nutných hospodářských zásahů, např. prales Stožec – Medvědice, prales Trojmezná, většina rašelinišť aj., dále do první zóny byly zařazeny porosty blízké přirozené skladbě, ovlivněné však lidskou činností. Odumřená hmota se v těchto porostech ponechává a jejich přirozené skladby lze dosáhnout rovněž bez zásahu lidské ruky. Sem patří i menší část nepůvodních porostů, jejichž přičlenění umožňuje ucelené vymezení ploch první zóny. Výměra první zóny je 8 841 ha, t.j. cca 13 % celkové výměry a bude se postupně zvětšovat, v dlouhodobém výhledu až na 75 % rozlohy Národního parku Šumava.

Do druhé zóny jsou zahrnuty zbývající pozměněné až nepůvodní porosty, v nichž se bude cíleně hospodařit tak, aby se postupně obnovily porosty s původní přirozenou porostní skladbou. Rozloha druhé zóny je zatím 56 888 ha, t.j. cca 82 % celkové výměry.

Třetí zóna zahrnuje zastavěná území obcí, plochy určené k zástavbě, pozemky určené k zemědělskému obhospodařování, dále pozemky určené k veřejnému využití například pro sport, rekreaci apod. Rozloha třetí zóny je 3 301 ha, t.j. cca 5 % celkové výměry.

Rozdělení jednotlivých zón ochrany přírody, chápeme jako dynamický proces s cílem postupného zvětšování výměry první zóny, ale i vytváření trvalého rozvoje života obcí umístěných v Národním parku Šumava.

Základem NPŠ je les

V koncepční práci odborné útvary Správy Národního parku a Chráněné krajinné oblasti Šumava intenzivně pracují na „Programu péče o les v NP Šumava“, jehož obsahem je úplná péče o lesní společenstva, diferencovaná péče o les v jednotlivých zónách ochrany přírody, péče o genofond, dále zásady výchovy a obnovy lesních porostů a řada dalších koncepčních otázek.

S perspektivou se řeší otázka myslivosti. Lov jelení zvěře přestává být konfliktním pólem, neboť, jde v rámci aktivní ochrany lesa o regulační odstřel, letos poprvé bez účasti zahraničních poplatkových lovců trofejové zvěře a s omezením lovců domácích.

NPŠ a lidé

Dalším koncepčním úkolem je práce pro veřejnost. Šumava nebyla a dosud zcela není vybavena pro obyvatele, tím méně pro návštěvníky Parku. Před dokončením je nový návštěvní řád. Byl vydán závazný dopravní režim, který respektuje vyšší návštěvnost Parku. Pro informaci dále uvádím, že v rámci národního parku byla v poslední době podstatně rozšířena turistická infrastruktura. Daří se spolupráce s Klubem českých turistů. Bylo připraveno 467 km pěších turistických tras, 246 km cyklotras, 313 km běžeckých lyžařských tras, 59 km vodáckých tras, 6 naučných stezek s informačními objekty, 3 přírodně poznávací okruhy, dále byly na všech nejfrekventovanějších místech vybudovány malé parkovací plochy. Vzniklo informační centrum Bučina, Svinná Lada, dobře funguje informační železniční vagon s významnými informacemi o národním parku. V rámci CHKO Šumava bylo otevřeno nové informační středisko Idina pila, dobře funguje středisko v Sušici a v Železné Rudě. Tento neúplný výčet dokazuje, že Správa Národního parku Šumava si je plně vědoma nutnosti dovybudování turistické infrastruktury.

Prof. Ing. Mirjam Čech, CSc.

V příštím vydání přineseme druhou část.